Aféra ČEZ: účet lobbisty jako důkaz
TIRANA (Albánie) 6,8 milionu eur si z banky v albánské Tiraně odnáší Kosovan Nue Kalaj. Peníze má oproti všem pravidlům vyskládané v taškách. Pokud to byly největší, pětiseteurové bankovky, vážily dohromady přes patnáct kilogramů. V přepočtu na koruny podle tehdejšího kurzu je to 180 milionů. Scéna připomíná divokou privatizaci 90. let v Česku, ač už se doba poněkud posunula. Je rok 2009. Českou stopu tady však najdeme: v kolonce „odesílatel“stojí na Kalajově účtu: „CEZ, a. s.“. Nejmocnější česká firma. Od té miliony do albánské banky přišly jen čtyři dny předtím. Kalajovi na tento účet nechodí peníze od nikoho jiného. Banka mu je dovolí vybírat v hotovosti a později za to dostane od albánských úřadů trest.
MF DNES získala kompletní výpis z účtu kosovského lobbisty, když v albánském hlavním městě několik dní pátrala po zdejším angažmá společnosti ČEZ, které nyní intenzivně vyšetřují tamní úřady a nově i česká policie. V případu jde o privatizaci jediné albánské společnosti na distribuci elektrické energie. Firma ČEZ, kterou ovládá český stát, v ní právě v roce 2009 získala rozhodující podíl. Zaplatila za něj 102 milionů eur. Albánské i české úřady nyní prověřují, zda peníze, které si Kalaj v hotovosti vyzvedával, nekončily v období kolem privatizace v kapsách tamních politiků.
Poté, co MF DNES o případu informovala poprvé, ČEZ odmítl své obchody s Kalajem kvůli policejnímu vyšetřování komentovat. „S ohledem na fakt, že záležitost je v šetření, detaily není možné blíže komentovat,“opakuje mluvčí firmy Ladislav Kříž.
Pohyb na Kalajově účtu, jehož výpis reportér MF DNES v Tiraně získal, dává základní odpověď na otázku, co kosovský lobbista pro mocnou českou firmu dělal.
ČEZ mu posílal peníze minimálně od ledna 2008. Tehdy ještě nešlo o milionové částky. Například v březnu Kalaj dostal osm tisíc eur. V poznámce pro příjemce je jediné české slovo: „poradenství“. Podobné sumy na účet naskakují i v dalších měsících. Od září je však ČEZ začne nazývat jinak: plat. Peníze chodí do Albánie v nepravidelných termínech. Například „Salary of October“, tedy „plat za říjen“ve výši dvacet a půl tisíce eur, banka připíše až v březnu 2009.
A pak, v červnu 2009, jen pár dní po podepsání privatizační dohody, přistane na Kalajově účtu více než padesátinásobek toho, co do té doby dostal – zmíněných 6,8 milionu eur. V poznámce pro příjemce tentokrát žádné vysvětlení nenajdeme.
ČEZ prozatím není ochoten vysvětlit ani to, s čím přesně mu lobbista Nue Kalaj na Balkáně radil. Zakázku na ucelené poradenské služby při albánské privatizaci od něj totiž podle webu Finexpert.cz dostala firma Deloitte Advisory. „Společnost Deloitte poskytla komplexní poradenské služby, které mimo jiné zahrnovaly řízení transakčního procesu, asistenci při jednáních, transakční podporu, vypracování ocenění firmy a asistenci při vyjednávání klíčových smluvních dokumentů,“napsal Finexpert.cz.
Kalaj, který se dnes podle všeho zdržuje v rodném Kosovu, řekl albánskému deníku Panorama, že pro ČEZ sháněl informace, které firma potřebovala pro vstup na tamní trh.
Podle závěrů poslanecké komise, jež působení české firmy v Albánii až do letošního jara vyšetřovala a pak závěry předala prokurátorům, však mohl Kalaj sehrát roli „korupčního emisara ČEZ“, a to především díky svým vazbám na syna tehdejšího premiéra Berishi Shkelzena. Mimochodem, spekulace o kontaktech mezi ČEZ a Berishou mladším se v Česku objevila už v roce 2013. Česká firma údajně spolupracovala s Berishovou advokátní kanceláří. ČEZ to však tehdy popřel.
Martin Roman k výslechu
V Albánii je „kauza ČEZ“vrcholným politickým tématem, ovlivnila i nedávné parlamentní volby. Ani tamní poslanecká komise se toho však od české firmy mnoho nedozvěděla. „ČEZ jsme žádali o vysvětlení plateb panu Kalajovi, firma to však odmítla,“řekl MF DNES předseda komise Taulant Balla.
Podobně albánská vyšetřovací komise nepochodila ani s žádostí, aby před ní vypovídali manažeři ČEZ. „Chtěli jsme vyslechnout všechny: tehdejšího generálního ředitele Martina Romana, Josefa Hejska, šéfa dceřiné společnosti v Albánii a tak dále. Ale rovněž jsme neuspěli,“uvedl Balla.
ČEZ tvrdí, že se nechce stát součástí politického boje a jeho byznys v Albánii je uzavřená kapitola. Firma se ze země stáhla poté, co v roce 2013 přišla o licenci.
„V červnu 2014 byla uzavřena dohoda, která narovnala veškeré nároky mezi skupinou ČEZ a Albánskou republikou. Na základě toho ČEZ získá zpět zhruba částku, kterou do nákupu vložil. Dohoda je zcela naplňována. Šlo o narovnání všech nároků, proto ČEZ nevstupuje do politických projevů v Albánii ani do komisí – ať již k privatizaci, nebo k dohodě z roku 2014,“napsal MF DNES mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Doklady k platbám na Kalajův účet a případné smlouvy, které s ním ČEZ uzavřel, si však od firmy před několika týdny podle zjištění MF DNES vyžádali čeští detektivové. Je tedy pravděpodobné, že se v rámci mezinárodní právní spolupráce dostanou na stůl albánského vrchního prokurátora Adriatika Llally. V Česku má kauzu na starosti státní zástupce Boris Havel, muž s pověstí precizního žalobce.
Albánskou expanzí firmy se už jednou česká policie zabývala. Tehdy šlo o manažerské a účetní smlouvy mezi mateřskou společností a firmou ČEZ Albania. Vyšetřování však nikam nevedlo.
První soud začíná
První část nynějšího albánského vyšetřování privatizace už tamní prokuratura dokončila a nedávno poslala k soudu.
V kauze, která se týká údajného proplácení fiktivních prací, jsou mezi obžalovanými bývalí manažeři ČEZ Josef Hejsek a Ján Ivan. Hejsek byl šéfem albánské pobočky ČEZ, Ivan jejím finančním ředitelem. Třetím obžalovaným je Albánec Kastriot Ismailaj ze společnosti DIA, která pro CEZ Shpërndarje – jak se distribuční firma ovládaná Čechy nazývala – vymáhala nedobytné pohledávky.
„Vyšetřování jsme uzavřeli a věc se bude v brzké době projednávat před soudem,“řekl MF DNES hlavní albánský prokurátor Adriatik Llalla.
Firma DIA podle závěru vyšetřovatelů dostávala od společnosti CEZ Shperndarje peníze za práce, které neodvedla, a ty se tak vlastně vyváděly jinam. A vzhledem k tomu, že si albánský stát v distribuční společnosti i po privatizaci ponechal menšinový podíl, utrpěl ztrátu.
ČEZ se v zemi dlouhodobě potýkal s černými odběry energie i s tím, že Albánci odmítali hradit své dluhy. Právě to nakonec vedlo až k odchodu firmy ze země.
Podle mediálního zástupce šéfprokurátora Albiho Seraniho nejsou ani Hejsek, ani Ivan ve vazbě. Hrozí jim však trest od deseti do dvaceti let. Před albánskými úřady prý nevypovídali.
„Mezinárodní zatykač na tyto obžalované by byl vystaven jen v případě, že by byli odsouzeni a odmítali by se dostavit k výkonu trestu do Albánie,“řekl Serani MF DNES.
Zbytek případu, který se týká mimo jiné právě peněz, jež ČEZ posílal lobbistovi Kalajovi a on je pak vybíral v hotovosti, se stále vyšetřuje. Generální prokuratura se podezřením zabývá teprve dva měsíce.