Čtvrtý ze Tří králů padl do léčky na Smíchově
V gestapácké pasti uvázl před 75 lety v Kinského sadech František Peltán. Radista pokládaný za čtvrtého člena odbojové skupiny Tři králové.
Jan Bohata redaktor MF DNES
Schůzka s „Lišákem“, odbojářem Rudolfem Marešem, přivedla „Ferryho“Františka Peltána 11. července 1942 na Smíchov. Jenže o tomhle setkání věděli již i gestapáci z protisabotážního referátu BM pražské řídící úřadovny.
„Gestapo v Plzni na nádraží zatklo spojku, která zajišťovala kontakt s Marešem ukrývajícím se v Praze. Zřejmě od něj se dozvěděli o schůzce v Kinského sadech,“uvedl historik Oldřich Sládek. Kriminální komisař Erich Pfitsch, který zátah řídil, nechtěl ponechat nic náhodě. Měl totiž na Smíchově políčeno na vysokou. Příslušníci tajné policie na místo schůzky dovlekli i zatčeného Plzeňana, zřejmě medika Václava Rusého, aby jim pomohl Mareše bezpečně identifikovat.
Ani v beznadějné situaci se oba odbojáři nehodlali vzdát a z obklíčení se pokusili prostřílet. Marně, těžce zraněného Mareše gestapáci zatkli. Peltán se střelil do hlavy. „Jsem jenom člověk, ty jejich výslechy bych asi nevydržel,“svěřil se dříve známým se strachem ze zatčení. U sebe proto nosil i ampulku s kyanidem. Oba muže Němci transportovali do podolského lazaretu zbraní SS. Peltán tam zemřel. „Jeho smrtí ztratil český odboj obětavého pracovníka, ale také možnost navázat kontakt s Londýnem vlastními silami,“uvedl Sládek.
Peltánův bratr Stanislav represe přežil a po válce mohl prostudovat jeho pitevní protokol na Ústavu soudního lékařství. „Na Ferryho záznamu někdo nahoře udělal tři křížky. Nevěděl jsem, co to znamená, tak jsem se ptal úředníka. Odpověděl, že jsou to tři gestapáci, které při zatýkání vzal s sebou,“vzpomínal Stanislav Peltán. Rudolfa Mareše lékaři SS zachránili a gestapo jej poslalo na popraviště.
Razie v pivovaru
Z přestřelky s gestapáky Peltán, používající padělané doklady na jméno Karel Zeman, úspěšně vyvázl už dva týdny před smíchovskou schůzkou. Drama se odehrálo v Cerhovicích na Berounsku. „Spojení s Londýnem Peltán vedl z budovy starého pivovaru čp. 93,“popsal drama historik Karel Trnka. Tamní úkryt v úterý 30. června 1942 obklíčilo komando kriminálního rady Heinricha Krupkeho z plzeňské služebny gestapa. Jak se k téhle adrese dostalo, není dodnes zcela jasné. Je možné, že rádiové vysílání zachytila odposlechová služba. Při razii se Peltánovi podařilo zastřelit gestapáckého kriminálního asistenta Ferdinanda Schmidta a uniknout. Jeho ubytovatel Čeněk Šilinger na útěku spáchal sebevraždu.
Peltán strávil v první linii tajné války proti okupantům více než tři roky. Do odboje se jindřichohradecký rodák zapojil již krátce po okupaci. V Praze se někdejší desátník, radista československé armády, zakonspiroval jako podúředník ústavu pro choromyslné v Kateřinkách. Úzce spolupracoval s proslulou odbojovou skupinou Tří králů, Josefem Balabánem, Josefem Mašínem a Václavem Morávkem. „Na jaře 1941 přijal nabídku podplukovníka Josefa Balabána a začal vysílat do Londýna,“uvádějí historici.
S Morávkem vyvázl z pasti, ve kterou se proměnila garsonka v ulici Nad Terebkou v Nuslích. Gestapo je zde 13. května 1941 přepadlo během vysílání. Mašína zatkli, Peltán a Morávek unikli, po tenkém ocelovém lanku sjeli 15 metrů hluboko do dvora. Morávek přitom přišel o prst, Peltán si poranil patu.
Drahocenné „mlátičky“
Peltán se svou „mlátičkou“neboli vysílačkou podílel s dalšími radisty na vysílání okruhu s krycím jménem SPARTA I. a II. Ten fungoval do července 1942. „Šlo o nejúspěšnější spojovací program domácího odboje. Touto cestou poslal do zahraničí 16 tisíc depeší, přijal jich asi šest tisíc,“vysvětlil historik Jiří Šolc. Nešlo podle něj ani o levnou záležitost, náklady na provoz činily přibližně 22 tisíc korun měsíčně. V lednu 1941 odbojáři disponovali 11 vysílacími komplety a sedmi vysílacími místy. Udržet kontakt s Londýnem patřilo k nejdůležitějším úkolům odboje. Naopak pro německou policii a zaměřovací službu patřili k provořadým cílům. Moderní jazz česko-slovenského Otto Hejnic Tria (na snímku) včera za pozornosti stovek diváků na Staroměstském náměstí zahájil 12. ročník festivalu Bohemia JazzFest. Večer také vystoupilo trio saxofonisty Pavla Hrubého a jazzman Miroslav Vitouš, zakládající člen jazzfusionové skupiny Weather Report, s kytaristou Rudy Linkou, bubeníkem Robertem Gattem a s Rozhlasovým Big Bandem Gustava Broma. Americký kytarista John Scofield a jeho Überjam band bude dnes vrcholem druhého festivalového dne. Zahraje také trio polského trumpetisty Macieje Fortuny a pořadatelé vyhlásí vítěze 8. ročníku soutěže o nejlepší jazzovou skladbu autora do 35 let. (ČTK)