Už zítra v časopise Rodina DNES

Vydrží i roky po smrti zvířete a šíří se masivně, říká o africkém moru prasat expert Miloš Ježek. Relaxujte. Úklid nechte na jindy

Václav Ferebauer redaktor iDNES.cz

frický mor, který likviduje divočáky ve volné přírodě, do Česka nejspíš zanesli nevědomky lidé v nakaženém jídle, které si přivezli z východní Evropy. V rozhovoru pro iDNES.cz to uvedl odborník na spárkatou zvěř Miloš Ježek z České zemědělské univerzity. Podle něj by bylo nejvhodnější kance v okolí nákazy vystřílet.

Jak se nemoc dostala z Afriky do Gruzie a odtud dále do Evropy?

Je to problém, protože se nákaza velmi špatně likviduje a představuje obrovské nebezpečí pro divoká prasata, a především pro domácí velkochovy. Ve chvíli, kdy ohnisko vypukne v chovu domácích prasat, tak se musí všechna utratit podobně jako v případě ptačí chřipky. Když to propuklo u nás, některé státy zakázaly dovoz českého vepřového masa a dalších výrobků. Náš vývoz však tvoří procenta nebo setiny procent a nebyla to taková ztráta. Německo na druhé straně exportuje výraznou část své produkce a podobný zákaz by pro něj znamenal velkou ránu. Moru se bojí také Holandsko a Dánsko, kde je velkochovů mnoho. Zabývá se prostorovou aktivitou spárkaté zvěře (prase divoké, jelen evropský, jelen sika japonský) a tím, jak zvěř reaguje na myslivecké hospodaření. Pracuje na Katedře myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Praha. Od roku 2015 je členem myslivecké rady Českomoravské myslivecké jednoty a předsedou její komise pro mezinárodní vztahy.

i jeho části jsou. Pokud to najde po měsíci nebo dvou jiný divočák a sežere nějaký kousek, tak se může nakazit. Nejnebezpečnější je, pokud se manipuluje s uloveným divočákem. Krev se může dostat na oděv, boty, auto a potom, když člověk jede lovit nebo krmit do jiné oblasti, může nevědomky přenést virus. V případě zemědělství existuje nebezpečí, že nakažená prasata sežerou pšenici. Sliny pak mohou ulpět na krmivu a to se pak dostane do velkých chovů.

Jak dlouho virus přežije?

V tomto případě přežívání viru není tak dlouhé, jsou to jenom týdny. Virus přežije teploty do minus 20 stupňů až po tři roky. Jediné, co ho zabije, je důkladná tepelná úprava.

Šíří se virus také vzduchem?

Je pouze v tělních tekutinách, ale samozřejmě na krátkou vzdálenost se může přenést kapénkovou infekcí, pokud by nějaký divočák prsknul na druhého. Větrem se nešíří.

Může se zvýšit nebezpečí přenosu, až do lesů vyrazí houbaři?

Každý, kdo přichází do kontaktu s infekčním kusem nebo materiálem, který je potřísněný slinami, může virus přenést. Otázka je, jak moc je pravděpodobné, že to houbař přenese do míst, kde jsou divočáci nebo domácí chovy. Pokud má někdo doma prase domácí nebo je dokonce vlastníkem velkochovu, měl by striktně dodržovat pravidla dezinfekce. Je potřeba, aby lidé nekrmili domácí prasata například borůvkami natrhanými v lese nebo nekrmili prasata čerstvě posekaným obilím z oblastí, kde virus je.

Musí se mít člověk na pozoru před virem afrického moru?

Na člověka to vůbec není přenosné. Je to specifický virus, který napadá pouze prasata a jejich příbuzné. Člověku to nezpůsobí žádné zdravotní problémy. I maso z nakaženého zvířete je poživatelné, ale jeho kvalita se samozřejmě snižuje, když má zvíře horečky a je infekční.