USA se jako firma řídit nedají
Donald Trump se zbavil málo loajálního šéfa FBI Jamese Comeyho. Bitvu o tuto mocnou agenturu, ochraňující americké občany, ovšem viditelně prohrává.
FBI čili americká federální agentura ochraňující občany USA před všemi možnými druhy zločinu a hrozeb, neprožívá snadné období. Řada komentátorů, analytiků a koneckonců i amerických voličů věří, že poslední ředitel FBI James Comey zásadně ovlivnil výsledek loňských listopadových prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. Comey totiž 28. října 2016 zaslal výbušný dopis americkému Kongresu, ve kterém oznámil znovuzahájení vyšetřování Hillary Clintonové a jejích praktik při využívání e-mailů. Sama Clintonová tvrdí – a posuny v předvolebních průzkumech veřejného mínění jí v tomto dávají značně za pravdu, že pokud by se volby konaly den před zmíněným dopisem, tedy 27. října 2016, měly by dnes Spojené státy prezidentku.
Pokud si však republikáni a zejména Trump díky tomu mysleli, že šéf FBI jim i nadále půjde na ruku, začátek letošního roku je vyvedl z omylu. Tím nejžhavějším tématem nové prezidentské administrativy se totiž nestaly daně, zeď proti imigrantům na hranici s Mexikem nebo demontáž Obamovy zdravotnické reformy, nýbrž intenzita předvolebních kontaktů a spolupráce mezi Trumpovým volebním týmem a ruským Kremlem. A jedním ze způsobů, kterými chtěl Trump tuto krizi řešit, byla chladně pragmatická nabídka Comeymu: „Vy budete vůči mně loajální (tedy nebude se konat žádné důkladné vyšetřování možného ruského zasahování do loňských voleb a mé role v něm) a já vás na oplátku dál nechám řídit FBI.“Dle svých slov Comey tuto nabídku odmítl a v květnu letošního roku byl prezidentem odvolán.
Následný povyk ze strany politiků i médií ovšem Trumpovi ukázal, že je něco zcela jiného propouštět lidi ve vlastní firmě a něco diametrálně odlišného totéž dělat jako prezident USA, ač „papírově“na to měl plné právo. V neposlední řadě Comeyho propuštění schválilo v průzkumu veřejného mínění pouhých 29 procent voličů, což je číslo výrazně nižší i než Trumpova celkově chatrná popularita u voličů, pohybující se v průměru okolo 40 procent.
U senátorů obstál
Z logiky věci dává smysl, že Trump uvažoval o tom, navrhnout za nového ředitele FBI někoho, kdo by Comeyho „chybu“spočívající v nedostatku loajality vůči hlavě USA nezopakoval a kdo by byl ochoten FBI na Trumpovy ruské konexe směrovat co nejméně. V prezidentově hledáčku se tak ocitla například jména republikánských členů Kongresu, o jejichž nezávislosti na prezidentovi téže strany by jistě panovaly oprávněné pochyby.
Nakonec se však ukázala síla amerického politického systému a hlavně důležitá role tlaku veřejného mínění i médií a Trump počátkem června na nového šéfa FBI navrhl právníka Christophera Wraye, který zatím vypadá jako objektivně dobrá volba. Jeho minulost zahrnuje například vcelku nekonfliktní působení na ministerstvu spravedlnosti během administrativy George Bushe ml., hlavně se mu však tento týden podařilo uspokojivě odpovídat na otázky členů právního výboru amerického Senátu, demokraty nevyjímaje, což je pro Wraye zásadní krok směrem k ředitelské pracovně FBI. Je to totiž právní výbor, který musí nominaci na ředitele FBI posoudit a doporučit, než o ní bude finálně hlasovat celý Senát.
Od Wraye se senátoři dozvěděli mimo jiné toto: Trump prý po něm na rozdíl od Comeyho loajalitu nežádal, a i kdyby to náhodou zkusil, odešel by s prázdnou. Pokud by prezident po Wrayovi žádal cokoliv nezákonného, zkusil by mu to rozmluvit nebo by raději rezignoval. Trump označil vyšetřování své možné role v ruském vměšování do amerických voleb za „hon na čarodějnice“, Wray s tím však nesouhlasí a pro speciálního vyšetřovatele Trumpových ruských kontaktů Roberta Muellera má jen slova chvály. Předchozího ředitele FBI Comeyho prezident Trump označil za blázna, s čímž opět Wray nesouhlasí. A nakonec potěšil senátory i odpovědí na žhavé téma posledních dnů, totiž potvrzenou ochotu Trumpova syna využít informací od ruské vlády s cílem porazit v prezidentských volbách Clintonovou.
Wray jasně řekl, že jakákoliv snaha amerických občanů ovlivnit volby v součinnosti se zahraničními aktéry si zaslouží vyšetřování ze strany FBI. Zdá se tedy, že Wray má díky své deklarované nezávislosti na Trumpovi pozici šéfa FBI již téměř v kapse a jedinou otázkou zůstává, kdy hlasování o jeho schválení v Senátu proběhne.
Pokud tedy nedojde k nějakému překvapení, lze konstatovat, že bitvu o vliv na FBI a jeho vyšetřování ruských aktivit v amerických volbách Trump projel na celé čáře. Sice se mu podařilo odvolat nekooperujícího ředitele Comeyho, do jím uvolněného křesla však nyní míří muž, který má veškeré předpoklady k tomu udržet pro FBI tolik cennou nezávislost na politicích, kterou tato agentura v nynější rozbouřené době potřebuje. Vyšetřování zmiňované ruské aféry navíc neleží pouze na bedrech FBI a jejího ředitele. Kromě této agentury a již zmíněného speciálního vyšetřovatele ministerstva spravedlnosti Muellera se jím zabývají i výbory obou komor Kongresu. Potvrzuje se tak, že americký ústavní systém je připraven zvládat všemožné excesy včetně těch spjatých s tak nekonvenčním politikem, jakým je Donald Trump.
Americký ústavní systém je připravený zvládat všemožné excesy včetně těch spjatých s Trumpem.