Mlýn dostane kola
Do Babiččina údolí míří turisté za idylou
Letité stromy, šumící Úpa, krajina ve stylu anglického parku a empírový zámek. Jakoby rušný svět do Ratibořic na Náchodsku nesměl. Návštěvníci tam míří za zachovalou přírodou, lidovými stavbami, zámkem i za postavami z Babičky od spisovatelky Boženy Němcové. Jak trefně poznamenal literární vědec Vladimír Macura: je to literární skanzen, „šťastné to údolí“.
Hledání vysněného klidu však není jen tak. Vždyť loni sem za ním přijelo přes 76 tisíc lidí, což z Ratibořic činí druhou nejnavštěvovanější památku v Královéhradeckém kraji, hned po velkoryse obnoveném hospitálu v Kuksu.
V letošní sezoně však turisté mají jedinečnou možnost nahlédnout pod ruce řemeslníkům, kteří obnovují původní mlýnský náhon z 19. století, včetně kol Rudrova mlýna. S literární babičkou Barunky Panklové ani kněžnou Zaháňskou to nemá mnoho společného, spíše se stavebním ruchem za dalších majitelů náchodského panství z rodu Schaumburg-Lippe. Právě oni vylepšili zřejmě obyčejnou strouhu náhonu poněkud techničtějšími prvky. Systém však poškodily povodně před čtyřmi lety. Národní památkový ústav platí nyní obnovu náhonu za téměř osm milionů korun.
„Musím říct, že turisty to docela zajímá. Teď řemeslníci pracují na nových mostcích, na mostku u mlýna a na šikmém mostku mezi sousoším Babičky s vnoučaty a zásobní zahradou. Mostek u Starého bělidla už je hotov,“podotýká kastelán ratibořického zámku Ivan Češka.
Opravu náhonu platí ministerstvo kultury z peněz určených na povodňové škody. Až třetina částky jde na bagrování nánosů a na ekologickou likvidaci. Historický mlýnský náhon měří kolem 750 metrů, začíná u Viktorčina splavu a vede vodu z Úpy na mlýn a mandl.
V náhonu se zachovalo původní dřevěné pažení, které zabraňuje meandrování toku. Mění se čtyři mostky. Bude se opravovat nebo zcela rekonstruovat šest stavidel podél náhonu, jimiž se reguluje odpouštění vody do luk, protože náhon byl součástí melioračního závlahového systému v údolí. Obnova čeká i dřevěná koryta vantroky a tři vodní kola. Jedno bude nové a jedno repasované pro Rudrův mlýn, další repasované dostane mandl. Mlýn se vlastně rekonstruoval do podoby z přelomu 18. a 19. století až v padesátých letech, předtím ho měli propachtovaný Němci a provozovali v něm textilní fabričku. Kola ani vantroky už neměl, dokonce ho poháněli elektřinou z turbíny.