Cenu vepřína v Letech politici 10x přestřelují
Politici už roky střílejí od boku, kolik by stálo vykoupit a zbourat vepřín v Letech. MF DNES z dokumentů firmy vypočítala, že reálná hodnota areálu jsou desítky milionů a nikoliv stovky.
Tentokrát to vláda zřejmě myslí vážně – jedná s majiteli vepřína se znaleckým posudkem v ruce.
Cenu za koupi a zbourání vepřína v místech bývalého internačního tábora pro Romy však tají.
Podle výpočtu znalců, které oslovila MF DNES, by stát nemusel platit tak draze, jak se dosud zdálo.
Skutečná hodnota areálu ze 70. let je totiž řádově desetkrát nižší než sumy střílené od boku politiky.
„Osm set milionů korun vláda na vykoupení vepřína nemá,“říkal tehdejší premiér Mirek Topolánek.
Zatím poslední částku uvedl před několika dny prezident Miloš Zeman. Připomněl, že coby premiér zrušení vepřína odmítl právě proto, že by to bylo drahé. „Jeho zrušení by daňové poplatníky stálo asi 400 milionů korun, což bylo před patnácti lety, takže dneska by to možná byla i miliarda,“uvedl.
MF DNES srovnala dostupné podklady, podle nichž lze hodnotu vepřína odhadovat. Vepřín (s dalšími areály a pozemky) vlastní firma Agpi. Podle účetní závěrky za poslední rok firma kalkuluje s hodnotou všech svých budov, hal a dalších staveb v částce 116 milionů korun, pozemky vede v částce 10 milionů korun.
Nejdražší je výkrmna prasat a porodnice prasnic v Přílepově oceněná podle znaleckého posudku na 53,3 milionu korun. Pro porovnání – tento areál je zhruba o třetinu menší než vepřín v Letech.
„Samozřejmě je potřeba říct, že účetní hodnota je naprosto historická hodnota, za kterou ten podnik před iks lety privatizoval majetek. Pokud ho neustále opravuje, pak mu výdaje na opravu jdou do nákladů a nepoznáte aktuální hodnotu,“říká znalec se specializací na oceňování podniků Jiří Brejcha ze společnosti B.S.O., která pro stát ocenění vepřína v Letech zpracovala.
Podle jiných znalců však z účetní hodnoty usuzovat lze. I proto, že hospodářské budovy mají nižší hodnotu než jiné areály, protože jejich využití je omezené. „Miliardu korun stojí velké fabriky. Myslím, že účetní hodnotu budov lze brát za dolní limit,“říká znalec na oceňování podniků Libor Zima.
Lehce vane vítr a čeří hladinu jihočeského rybníka. V parném dnu je vítr příjemný. Tedy byl by příjemný, kdyby s sebou nenesl i nesnesitelný zápach z nedalekého vepřína. Zemědělská budova se dost možná stane nejdražší zbouranou fungující stavbou u nás. Na části jeho pozemku byl za druhé světové války sběrný tábor pro Romy, odkud je nacisté posílali do koncentračních táborů.
„Nám je jedno, za jakou cenu to stát vykoupí. Nechceme tu žádnou vopičárnu, prostě jen prasečák zbourat, zatravnit a konec,“říká rázně předseda Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička.
Stojíme na obecní louce, na které archeologové odhalují základy budov bývalého romského tábora. Zhruba o třicet metrů jinde, než kde se až dosud čekalo.
Louka leží totiž vedle vepřína, přímo za jeho zrezlým plotem se zapíchanými růžemi a navazuje na další zarostlou plochu. Ta už sice patří firmě Agpi provozující velkovýkrmnu, nicméně nestojí na ní žádné budovy.
Ať stát koupí louku
„Přesně v té části vepřína, kde se tábor nacházel, nejsou žádné stavby. To znamená, že to místo nebylo ani komunisty zastavěno. Ta prázdná louka, to je ten tábor,“ukazuje přes plot vepřína docent Západočeské univerzity a vedoucí výzkumu Pavel Vařeka.
Zjednodušeně řečeno: tam, kde vznikl v roce 1940 za nacistické okupace 66 arů velký pracovní tábor, dnes rostou jen kopřivy a lebeda.
„Ať teda stát vykoupí jen tu louku a je to vyřešené. Ta nemá hodnotu žádnou, za pár tisíc to koupí, postaví tam památník a bude vše vyřešeno,“rozčiluje se a nabízí rychlé řešení jeden z obyvatel Letů, kterému se letité tahanice o to, zda vepřín zbourat či nikoliv, už zajídají.
Není divu – vyřešit spor o prasečák chtěli už ministři dvanácti vlád. Za pětadvacet let se to nepodařilo. Každý z ministrů oznámil, že to plánuje, a následně, že nejsou peníze.
Teď to slibuje ministr kultury Daniel Herman. „Jednání probíhají ve vyhrazeném režimu, jedná se o variantě výkupu. Vláda by chtěla vše stihnout do konce svého mandátu,“vysvětluje mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Kdyby ale měli rozhodovat lidé z Letů, výsledek by byl jasný. Vepřín by stál, přesněji chátral, dál. „Nezaznamenala jsem jediný souhlas ze strany obyvatel s bouráním. Vepřín tu stojí od 70. let a dávno jsme si na něj zvykli,“říká starostka Blanka Hlavínová. V podniku pracuje devět lidí a firma až dosud připouštěla jedinou variantu: ať nám stát postaví nový areál. Teď připouští nově i druhou – vyplaťte nás. „Pro nás byla vždy jen jedna varianta, protože nemáme potřebu se stěhovat. Teď je na stole i odkup. Říkáme ale celou dobu jen jediné – pro nás nový vepřín musí stát na vhodném místě. To znamená musí s tím souhlasit okolní vesnice, musí k tomu být dostatek půdy pro ukládání kejdy a zároveň musí být v dosahu našich ostatních závodů,“popisuje místopředseda představenstva Agpi Jan Čech.
Podnik celou dobu preferuje, aby dostal od státu "klíč za klíč". Tedy aby vláda postavila nový areál, což ale znamená sehnat pět až šest hektarů pozemků a vybudovat daleko modernější a hygienicky přísnější provoz. Povolení na takovou stavbu budou podle odborníků trvat roky.
Na kolik si tedy firma, která ročně vyrobí čtyři miliony kilogramů masa a říká, že její akcionáře nesmí nový areál stát ani haléř, původní prasečák cení? „To necháme bez komentáře, stejně jako to, jestli souhlasíme s hodnotou, kterou vypočítal posudek, to by už bylo zavádějící,“dodal Čech, který byl za dvacet let u všech jednání o osudu vepřína.
Téma pro politiky
A byla jich spousta, stejně jako slov na jeho adresu. „Totalitní komunistický režim se postaral, aby památka obětí Romů byla zapomenuta. Místo tragédie v Letech bylo překryto vepřínem,“prohlásil například prezident Václav Havel v květnu 1993. V roce 2005 vyzval ke zrušení vepřína i Evropský parlament. Krátce poté vyvolala poprask slova Václava Klause, „že s táborem je to složitější. Že to byl pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat. Že to nebyl koncentrační tábor v tom smyslu slova, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační.“
K odstranění vepřína následně Česko vyzval i výbor OSN pro lidská práva, a znovu se roztočil kolotoč debat, kde na to vzít.
Jediné jisté tak teď je, co bude s místem, kde stál tábor a kde nyní kopali archeologové, dál. Už včera odpoledne nálezy začali znovu zahrabávat, byť chtějí, aby místo bylo prohlášeno kulturní památkou.
Tou je od roku 1998 pouze prostor, kde je atrium, památník, replika původní ubikace a kde se každoročně Romové scházejí. Tedy místo stovky metrů jižněji na místě původního pohřebiště, nikoliv tábora.
Co na to místní
Archeologové věří, že díky odhaleným základům administrativní budovy, budovy velitelství i odvodňovacích rýh před původními dřevěnými ubytovacími objekty se jim památkovou ochranu podaří prosadit.
Starostka Letů Blanka Hlavínová se takovým nápadům nebrání, stejně jako tomu, aby archeologické nálezy byly v budoucnu odkryty a zpřístupněny veřejnosti.
Vyčkává ale, co objev archeologů a přesné zaměření tábora udělá s názorem lidí.
„Pro nás je to, že tábor stál na naší louce, nová věc. Celou dobu se říkalo, že na místě tábora stojí vepřín, přitom žádná z hal na původním místě tábora nestojí,“doplňuje starostka.