Město reguluje zástavbu Rohanského ostrova
„Pořád je kolem nás zvláštní aura, ale je to práce jako každá jiná. Neobejde se bez analytického myšlení. Devadesát procent času hledáme řešení problému,“říká čtyřiadvacetiletý programátor Martin Vondrák.
Jaká je dnes image ajťáka?
Trochu střílím do vlastních řad, když vždy z legrace říkám, že jsem ten divný ajťák, co se nemyje. Ale myslím si, že dnes už to tak spousta lidí ani nevnímá. Už pro ně nejsme ti, co někde ve sklepě patnáct hodin bouchají do počítače. I když se pořád najdou i tací. Když člověk přijde na přednášku a zrovna se poprvé oteplilo, zavzpomíná si na všechny ty pomluvy. Ale lepší se to.
Říká se, že není ajťák jako ajťák. Kdo všechno to dnes je?
To je u nás jedna z velkých diskusí, kdo je ajťák a kdo není. Když bychom šli na pomyslném kariérním žebříčku odspoda, první jsou lidé, kteří dělají podporu uživatelům. Pomůžou se základním nastavením počítače, zapojí myš. Typicky to jsou lidé, kteří ani nemají vysokoškolské vzdělání, ale IT se dost věnují a je to jejich koníček. Pak jsou administrátoři systémů a programátoři, kteří systémy vyvíjejí a následně dají do provozu.
Jaký je další stupeň?
Když IT přesahuje i do byznysu, dělají se pak různé analýzy, protože je nutné pochopit potřeby zákazníků, a návrhy informačních systémů. Dále tu jsou vědci, kteří vymýšlejí nové algoritmy. I to jsou ajťáci.
Je nějaké velké téma, které se dnes v oboru řeší?
Témat je víc a záleží na konkrétním zaměření, ale všechny spojuje nekonečné téma bezpečnosti na internetu a v souvislosti s tím ochrana osobních údajů. Na konci května příštího roku vstoupí v platnost nařízení Evropské unie, o kterém se mezi ajťáky říká, že se kvůli němu všechno, co internetem proteče, najednou stane osobním údajem. Nařízení nám významně komplikuje vývoj systémů.
V čem?
Tím, že budeme mít povinnost je tvořit tak, aby se s osobními údaji nakládalo požadovaným způsobem. Přitom už samotná IP adresa, která je identifikátorem každého zařízení
Město připravuje regulační studii, kterou se bude muset řídit plánovaná zástavba společnosti Sekyra Group na Rohanském ostrově v Karlíně. Uvedla to náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice). Investor už zažádal o územní rozhodnutí, první etapu projektu by chtěl začít stavět v druhé polovině příštího roku.
Pozemky, na kterých chce Sekyra Group stavět, vlastní město. Investorovi je podle Kolínské magistrát odprodá až v momentě, kdy bude v síti, bude osobní údaj. Což je nesmysl – k tomu zařízení si může sednout kdokoliv.
V čem nařízení konkrétně změní současnou praxi?
Na téměř všechno bude potřeba vyžádat si od uživatelů svolení, což bude obtěžovat nejen nás, ale i je. Je to asi tři roky, co všem vyskakuje lišta s informacemi o cookies. Teď k ní přibude druhá lišta, kde budete dávat svolení se zpracováním osobních údajů. Už ve chvíli, kdy se připojíte, je totiž známá vaše IP adresa. My k tomu budeme muset navrhnout adekvátní procesy a navrhnout, jak to bude fungovat v celém systému. Bude to složitější.
Má nařízení sloužit i jako obrana před hackery? Jak velký problém dnes jsou?
To nedokážu říct, ale může jim to ztížit přístup k údajům, které chtějí získat. Řekl bych však, že problém není na straně hackerů. Ti jen využívají nějaké chyby v systému. Chyb je potřeba co nejvíc eliminovat – říkám co nejvíc, protože hned na první přednášce softwarového inženýrství se dozvíte, že software bez chyb neexistuje. Ale adekvátně k silnému systému je třeba mít silnou k projektu vydáno platné územní rozhodnutí.
„I díky tomu, že vlastníme pozemky, se nám podařilo s investorem domluvit, že výstavba bude probíhat na základě studie s regulačními prvky, která je v tuto chvíli téměř hotová,“uvedla náměstkyně a doplnila, že studii chce město v září představit veřejnosti.
Připravovaná studie zavazuje investora, aby při budování projektu zajistil lepší přístup k řece a dbal na kvalitu veřejného prostoru kolem nábřeží. V části pozemků, které navazují i politiku práce s uživateli. Aby věděli, jaká mají mít hesla a že si je nemají na papírku lepit na monitor.
Co by tedy laici měli zlepšit?
Spousta lidí, i když normálně umí používat počítač, přijde s problémem a říká „já jsem si to tady chtěl nastavit a už mi to nefunguje“. To je něco, co nám přidělává práci. Že se v tom počítači trochu „vrtají“. Ale dnes už neplatí, co se dříve doporučovalo. Třeba že se počítač musí nejdřív uspat a pak teprve vypnout. Není problém zaklapnout notebook a dál se o něj nestarat.
Jak jste si obor představoval ve srovnání s tím, co vás učili ve škole, a jaký byl střet s realitou?
Ve škole je to určitě za realitou trochu pozadu. Zvlášť v některých směrech je technologií tolik, že na ně skoro nikdo nestíhá rychle reagovat. I proto, že každý obor musí být akreditovaný v určité podobě. Ale má to i výhodu. Dostanete nadhled a dokážete problematiku úplně jinak uchopit. To se podle mě samouci nemohou doma naučit nebo jim to dá daleko víc práce. Osobně jsem skoro až pedant, potřebuji mít všechno dokonalé a v praxi to tak často není, protože se nestíhá.
Je něco, co byste chtěl ve svém oboru změnit nebo dokázat?
Mám na to neurčitou odpověď, že bych chtěl dělat velké věci. Velké dodávky informačních systémů, podívat se do velkého byznysu. na parcely určené k prodeji developerovi, úpravy provede a zaplatí magistrát. „U řeky vzniknou půjčovny bruslí, kavárny a podobně,“uvedla Kolínská.
Stavět se začne za rok
Sekyra Group chce začít na Rohanském ostrově stavět příští rok. „Máme požádáno o územní rozhodnutí první etapy, což je asi 50 tisíc metrů čtverečních, tedy asi pětina projektu. Rádi bychom ho do konce roku měli a v druhé polovině příštího roku bychom rádi začali
pochází z Ústí nad Labem. V Praze vystudoval web a multimédia na Fakultě informačních technologií ČVUT. „Web může být jednoduchá prezentace nebo celý iDNES.cz. Nejvíc mě bavily webové informační systémy,“říká Vondrák. Tímto směrem se bude ubírat i jeho magisterské studium. Jsou dvě možnosti – zůstat v Praze, nebo odjet do zahraničí. Jinde v Česku snad kromě Brna a Ostravy nemá cenu hledat práci v oboru. Nyní se však mluví o nalezištích lithia v Ústeckém kraji a o tom, že ho tam výrobce elektromobilů Tesla možná začne těžit. Bylo by zajímavé podívat se do takové společnosti. Po škole tak padesát šedesát tisíc korun hrubého, což je běžný plat pro člověka s kvalifikací. Ne každá firma takový může dát, ale není problém to zkusit někde jinde. stavět,“uvedl výkonný ředitel společnosti Leoš Anderle. Po zahájení první fáze výstavy by investor chtěl každé dva nebo tři roky přidat další etapu.
Magistrát má s lokalitou i další plány. Jedním z nich je vybudování nového ramene Vltavy, které by Rohanský ostrov opět oddělilo od Karlína. Ostrov původně vznikl z říčního nánosu a samostatný byl do 20. století, kdy byl připojen k pevnině. Záměr vybudování nového ramena závisí na dalším osudu Libeňského mostu, protože projekt počítá Někde se to zastavit musí, třeba tak, že se tím zkrátka zahltíme. Ovšem v nejbližší budoucnosti se vše bude čím dál víc propojovat. s jeho zbouráním. Současný mostní pilíř by možná nezaručoval dostatečný průtok. Město však loni schválilo rekonstrukci mostu a další postup bude záviset na výsledku diagnostických prací, které nyní provádí Technická správa komunikací.
Sekyra Group chce na Rohanském ostrově na 20 hektarech postavit novou městskou čtvrť. Celkový počet bytů by se měl pohybovat kolem 1 200 až 1 300, počítá se i s obchodními a kancelářskými prostory. (ČTK)