Miliardová cesta pro parníky P
řed 110 lety nebylo čtyři a půl metru na tehdy postavené vltavské mosty málo. Tato podjezdová výška stačila, všechny lodě se pod ně vešly. Jenomže dnes se po Vltavě od Mělníka do centra Prahy dostanou jen některá plavidla – ta, která jsou nižší nebo se dovedou „přikrčit“. Lodě například sundávají střechu, na jiných posádka odnáší z horní paluby lavičky pro cestující, jinde pomáhá hydraulika.
Do roku 2020 by se měly do hlavního města dostat i vysoké lodě. Ředitelství vodních cest chce do té doby nadzvednout devět starých mostů, dvě zdymadla a jednu lávku pro pěší. Vše mezi Mělníkem a středem metropole. Zaplatit za to stát hodlá skoro 1,7 miliardy korun, přičemž většinu může získat z unijních dotací.
„Úvahy o potřebě vyšších mostů přišly v 80. letech spolu s rozvojem moderní technologie přeprav kontejnerů, následně byl cíl podjezdné výšky mezinárodně stabilizován na sedm metrů a v roce 2013 tyto parametry definovalo i nařízení EU o transevropské dopravní síti TEN-T, jíž je Vltava součástí,“vysvětluje Jan Bukovský, zástupce ředitele. Dodává, že lodě s vysokými náklady a vyšší osobní lodě se více plaví po evropských řekách posledních dvacet let a v posledních deseti letech jich výrazně přibývá.
Vyšší mosty jsou potřeba jak pro velké výletní lodě plující zejména z Německa do Prahy, tak i pro nákladní plavbu.
Odpadky na lodě
však očekává, že přiláká další nákladní i osobní lodě. „Velkou příležitostí je obsluha Prahy například při odvozu tříděného odpadu, což by vedlo k redukci těžké silniční dopravy,“říká Bukovský. „To, že nemohou větší lodě plout do Prahy, je ostuda, Vltava je tak nevyužitou vodní cestou nadnárodního významu, má velký potenciál,“říká Miloslav Černý, předseda představenstva společnosti České přístavy.
Zcela nové mosty se budou budovat na plavebním kanále Vraňany– Hořín, kde jsou veškeré stavby na konci životnosti. Tři mosty se budou muset postavit dokonce jako zdvižné. Složitá bude i přestavba památkově chráněného zdymadla v Hoříně.