Západní Balkán má uklidnit nový Marshallův plán
Země na západě Balkánu jsou v čekárně na členství v Evropské unii už hodně netrpělivé. Unie teď slíbila, že zde investuje miliardu eur. O přijímání nových členů raději mlčí.
BĚLEHRAD, TERST Srbsko, Bosna, Albánie, Černá Hora, Makedonie a Kosovo. Politiku všech těchto zemí už mnoho let spojuje asi jediná věc – snaha o co nejrychlejší vstup do EU. Místo toho jim je však Unie nyní schopna nabízet „jen“finanční pomoc.
Se slibem investovat do regionu zhruba miliardu eur vystoupil na summitu zemí západního Balkánu s klíčovými státy EU v italském Terstu Johannes Hahn, eurokomisař EU pro rozšíření. „V následujících letech by tak mohlo vzniknout zhruba 80 tisíc pracovních míst,“dodal k tomu.
Iniciátorem hospodářského programu, který Unie předložila západobalkánské „šestce“, je Německo. Právě to pořádalo před třemi lety v Berlíně první západobalkánský summit. A novému programu na oživení ekonomiky se nyní říká „Berlín plus“. V kuloárech však vládne jiný název – malý Marshallův plán, parafráze na projekt někdejšího amerického ministra zahraničí George Marshalla, který po druhé světové válce pomáhal obnovit zničenou západní Evropu (Československo ho tehdy odmítlo a odebralo se na půl století na Východ).
„Počítáme s rozjetím mnoha projektů v oblasti dopravy a energetiky v hodnotě 200 milionů eur, na něž se naváží další investice ve výšce zhruba 540 milionů eur,“přidal Hahn podrobnosti k plánu. Hlavním záměrem však je, aby v oblasti s dvaceti miliony lidí vznikl společný trh, který bude pro investory atraktivní. Cílem je i propojení Balkánu moderní infrastrukturou – nové dálnice by například spojily Srbsko s Bosnou či Bělehrad s Tiranou – přes kosovskou Prištinu.
Nakonec se v Terstu podařilo podepsat dohodu o integraci dopravních sítí, která se chystala téměř deset let. Projekt společného trhu však na summitu v Terstu narazil. Západobalkánské země se shodly jen na takzvané „regionální ekonomické oblasti“. To je ústupek od původní představy bezcelní zóny, která byla navržena v březnu. Zrušení cel se nelíbí zejména menším zemím, pro něž jsou celní poplatky významnou částí příjmů.
Rozšiřování EU jako mrtvé kuře
Jako hlavní překážka integrace oblasti se však jeví růst napětí. Podle mnoha analytiků zažívá západní Balkán nejkřehčí období od skončení válek odstartovaných rozpadem Jugoslávie. Ve většině zemí prudce stoupají nacionalistické vášně a stejně jako ekonomika je křehká i zdejší politická scéna.
Růst nacionalismu přitom podle pozorovatelů silně souvisí s tím, jak se vytrácejí naděje na brzké přijetí západobalkánských zemí do Evropské unie (členem je v regionu dosud pouze Chorvatsko). EU však nyní řeší především vnitřní problémy jako odchod Británie a migrační