Křižáci na husity opět nestačili
Na Vítkově se konala rekonstrukce slavné bitvy. Dorazilo na ni dvanáct tisíc lidí Město chce vysadit 145 hektarů nové zeleně
Martin Bajtler redaktor MF DNES
Řinčení mečů, křik pražského lidu doprovázející sveřepou obranu hrstky husitů a troubení útočících míšeňských křižáků i jejich následný zběsilý úprk. Husitský literát Vavřinec z Březové popsal bitvu na Vítkově, která se na vrchu nad dnešním Žižkovem odehrála 14. července 1420, jako velký triumf husitů.
V sobotu se po téměř šesti stech letech naskytl na Vítkově stejný pohled návštěvníkům pátého ročníku rekonstrukce slavné bitvy, ve které husité za pomoci pražských měšťanů odrazili útok rakouských a míšeňských křižáků.
„Zikmund chtěl dobýt Vítkov, protože kolem něj vedly zásobovací cesty do Prahy. Na kopci bylo jen pár obránců, kteří na křižáky nejprve házeli kameny,“popisuje starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09), která v jednu odpoledne zahájila první ze dvou rekonstrukcí bitvy na Vítkově.
Ta trvala zhruba pětačtyřicet minut a aktéři během ní diváky seznámili jak s historickým pozadím události, tak i s jednotlivými dobovými osobnostmi. Lidem se tak představil například Jan Želivský, který v roce 1419 vyburcoval lid k známé první pražské defenestraci, jež se dá považovat za začátek husitské revoluce. „Nejprve promluvím jako Želivský k husitskému lidu, pak se převléknu do zbroje a půjdu se s ostatními tlouct jako řadový husita,“říká ještě před bitvou představitel husitského kněze a kazatele Michal Illich, který je zároveň předsedou spolku historického šermu Lancea a jedním z hlavních tvůrců programu.
„Křižácká chátra dostane“
Celkem se na rekonstrukci bitvy podílela stovka lidí z několika spolků vojenské historie z celé republiky a osm koní. Na tvorbě programu aktéři spolupracovali také s Vojenským historickým ústavem, a to z toho důvodu, aby byly dobové reálie co nejpřesnější. „Snažíme se o nejvěrnější ztvárnění doby. Takže účastníci prošli například takzvaným mustruňkem, kdy jsme kontrolovali, jestli mají vybavení odpovídající době,“vysvětluje Illich.
Tomu, že si aktéři rekonstrukce dali na své zbroji záležet, nasvědčuje i fakt, že někteří z nich na sobě v sobotu nesli zbroj v hodnotě i sto padesáti tisíc korun. „Výbavu si vyrábíme sami a máme mezi sebou i kováře, kteří se výrobou zbroje živí. Za každým kusem brnění je spousta hodin práce a spousta úderů kladiva,“vypráví představitel Jana Želivského, který se historickému šermu a rekonstrukcím středověkých bitev věnuje už dvě dekády. „Od malička se mi líbila historie, rytíři a hrady, tak jsem se dal na šerm,“říká Illich. Když přijde ještě před samotnou bitvou řeč na rivalitu mezi představiteli křižáků a husitů, odpovídá s úsměvem, že nijak velká není. Pak ale dodává: „Jasně, že ta křižácká chátra dostane po tlamě.“ Výsledek rekonstrukce bitvy na Vítkově byl nakonec přesně takový. Stejně jako v roce 1420 husité křižáky hrdinně odrazili. A s průběhem představení byli aktéři spokojeni. „Myslím si, že všichni účinkující si to hodně užili a lidí přišlo hodně, takže to dopadlo výborně,“sděluje své pocity představitel Jana Žižky z Trocnova Jiří Kunát, který byl po bitvě doslova na roztrhání. Na fotku s husitským vojevůdcem se chvílemi stála dokonce fronta.
Lukostřelci, kovář i kat
Podle odhadů organizátorů na akci nakonec dorazilo asi dvanáct tisíc lidí. A neodradil je ani déšť, který o něco posunul začátek druhé rekonstrukce bitvy, která byla naplánována na pátou hodinu. „Myslím si, že je to skvělá akce. Jsem rodilý Žižkovák, takže jsme se s dětmi rádi přišli podívat na část žižkovské historie,“hodnotí návštěvnice Lucie Benešová.
Kromě možnosti zhlédnout bitvu čekalo na návštěvníky Vítkova během dne také množství nejrůznějších stánků s občerstvením, dřevěnými meči nebo kovovými středověkými šperky, které vyráběl kovář přímo na kovadlině. U stanoviště kata se lidé mohli dozvědět o dobových způsobech popravy, o kus dál se děti trénovaly v lukostřelbě. Mezi oběma bitvami své umění předváděli kejklíři nebo šermíři v soubojích jeden na jednoho. Za velké pozornosti turistů prošel včera po poledni centrem Prahy průvod desítek příznivců hnutí Hare Krišna. V čele průvodu na silných lanech táhli jeho členové alegorický vůz ozdobený květinami a ovocem. Průvod provázelo zpívání manter, vůně chrámových tyčinek, cinkání zvonečků a nepřetržitá agitace krišnovců mezi přihlížejícími. Průvod zahájil 10. ročník indického festivalu Ratha Jatra, který se konal do večera na náměstí Republiky. Ratha Jatra je jeden z nejstarších duchovních festivalů na světě. V Indii se koná stovky let. Spojený je s hinduistickým božstvem Krišnou. Ratha znamená v sanskrtu vůz nebo kočár. Jatra označuje poutní cestu či procesí. Hare Krišna patří v Evropě k nejznámějším proudům vycházejícím z indické filozofie a náboženství. Populárním se stalo po založení Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny v 60. letech v New Yorku. Nauku si oblíbili hippies. (ČTK)