Krásný ztráty a šťastné nálezy
Sdruhým ročníkem se festival Krásný ztráty stává už tradicí a dlužno dodat, že tradicí povedenou. Loni si plejádu tuzemských hudebníků pozval Michal Prokop u příležitosti svých sedmdesátin na Loket, během uplynulého víkendu slavil padesát let své kapely Framus Five.
A k ní se přidala opět řada hvězdných hostů. Mezi největší pecky festivalu patřilo vystoupení Mňágy a Žďorp, která je s novou deskou i bubeníkem v jedinečné formě. Její set na závěr pátečního programu ukončil až prudký déšť. A stejnou poklonu zaslouží i Michal Ambrož s Hudbou Praha. Devítičlenný ansámbl a nové aranže vzešlé z desky Srdeční příběh dodávají jejich muzice novou mízu.
A právě s Ambrožem si hostitel odbyl jednu z perliček festivalu. Prokop totiž avizoval, že po vzoru Claptonovy přehlídky Crossroads bude lehce vstupovat do produkce kolegů. S Hudbou Praha si zazpíval Konec nočních toulek (z repertoáru Jasný páky) a ještě Sladce spi, ale nešlo o jedinou hostovačku. Prokop se objevil na pódiu i po boku Blues Bandu Luboše Andršta, Precedensu nebo kapely Sunflower Caravan. S triem upomínajícím svou hammondkovou hudbou na konec 60. let si střihnul vlastní píseň Tys kámen z desky Město ER. Sám zpěvák připustil, že ji nevytáhl snad od roku 1990, možná i proto šlo asi o největší pecku festivalu. S Prokopovým triem si naopak zahrál někdejší člen Framus Josef Kučera, po emigraci v cizině známý coby Saxophone Joe. Jeden ze „šťastných nálezů“festivalu.
Zaměřeno na muziku
Oproti minulému ročníku bylo fajn, že se přehlídka přesunula na Konopiště – blíže metropoli, s větším parkovištěm, a čert vem komplikaci v podobě Benešovem provozovaných, a tudíž placených záchodků. Naopak nepotěšila obří díra po orchestřišti, jejíž vinou se diváci nedostali přímo pod pódium. Navíc kameraman zvládl na plátno za kapelou posílat třeba stranou si podupávajícího zpěváka, zatímco kytarista drhnul sólo. Trochu škoda.
Co zůstalo, bylo neotřele vtipné průvodní slovo Petra Prokopa a Ondřeje Bauera z Divadla Vosto5. A samozřejmě program zaměřený spíš na dobrou hudbu než na skákací hrady v areálu (a to až tak, že Michal Prokop sveřepě odmítal během svých vystoupení na pódiu mlhu).
A to je devíza, které je potřeba si vážit. A snad si to za rok zase užít.