Kde StB hlídala horské stezky i boudy
Po krkonošských hřebenovkách v těchto dnech proudí stovky turistů z Česka i Polska. Dřív však měly horské cesty jinou atmosféru. Výslechy Veřejné bezpečnosti u kiosku v Obřím dole, masivní kontroly turistů mířících na Sněžku, štěnice v chalupách a horské stezky hustě obsazené příslušníky tehdejší komunistické Bezpečnosti nebyly výjimečné.
Komunistický režim chtěl mít pod kontrolou setkávání disidentů z obou zemí. Sledovali i vytipované horské chalupy, kde se protirežimní osobnosti skutečně scházely.
„Václav Havel a jeho bratr Ivan tu byli asi dvakrát. Estébáci naši chalupu pozorovali. Na chatě, kterou měla Rudá hvězda Pardubice, měli namontované odposlouchávací zařízení zaměřené na nás,“vzpomíná obyvatelka chalupy v Horní Malé Úpě Dagmar Fajtlová pro organizaci Post Bellum, která sbírá příběhy, na něž by se nemělo zapomenout.
Teď proto nabízí ve své mobilní aplikaci krkonošskou trasu přibližující místa, kde se čeští a polští disidenti – třeba Adam Michnik, Jacek Kuroń, Václav Havel či Marta Kubišová – scházeli.
„Jde o virtuální naučnou stezku, která je obsahem mobilní aplikace nazvané Místa Paměti národa. Tematicky přibližuje setkání a kontakty mezi československými a polskými disidenty v 80. letech. Smyslem aplikace je přiblížit téma přes konkrétní příběhy. Snažili jsme se najít pamětníky událostí,“říká Ondřej Nezbeda z Post Bellum.
Interaktivní mapa ukáže třeba i sledované chalupy a místa zátahů StB. „Polští pohraničníci považovali některé z kontrolovaných osob za ‚známé‘ disidenty a svého podezření se prý nechtěli vzdát ani poté, kdy nic netušící turisté předložili své osobní doklady,“přiblíží aplikace turistům dobu například pod lanovkou na Sněžku.
Těm, kteří nechodí s mobilem po horách, ukáže disidentské cesty od druhé poloviny srpna také výstava u hraničního přechodu na Pomezních boudách. (ku)