Italský boj s EU o migranty: dá jim všem evropská víza?

Po hrozbě uzavření přístavů nyní Itálie, která se cítí zrazená EU v migrační krizi, diskutuje o jiném kroku, který by měl Unii „probrat“. Chce dát migrantům víza podle direktivy z časů balkánských válek.

Vysocí italští činitelé prozradili britskému listu The Times, že vláda diskutovala o možnosti vydat dočasná víza platná v celé EU takřka všem 200 tisícům migrantů, kteří se nyní tísní v italských zadržovacích táborech. „Diskusi o plánu potvrdili náměstek ministra zahraničí Mario Giro a senátor za vládnoucí Demokratickou stranu Luigi Manconi,“ informoval britský list. „To by bylo rozhodnutí výbušné jako jaderná nálož,“ohodnotil to šéf analytiků Evropské rady pro mezinárodní politiku Mattia Toaldo. „Italové podle všeho ztratili jakoukoli naději, že jim Unie pomůže, a můžou si říci: ‚Když nejste ochotni z toho udělat společný problém, uděláme to my‘,“dodal Toaldo.

Itálie má nyní dost důvodů cítit se ve zvládání migrační krize opuštěná. Zatímco drtivá většina běženců mířících do Evropy dnes připlouvá k italským břehům (z letošních zhruba 110 tisíc jich zde skončilo přes 93 tisíc, o 21 procent víc než ve stejném období loni), neprosadil se ani jeden z větších plánů, jak zemi od přílivu migrantů ulevit. Plán přemístit je do celé Unie podle kvót nejen narazil na odpor ve střední Evropě, ale stejně se ukázal nefunkční a nedostačující. A naposledy se EU postavila odmítavě k přesunu lodí s migranty k břehům jiných zemí, od Španělska až po Německo.

Itálie přitom už před několika týdny oznámila, že všechna její centra

● Zákaz se týká také lodí a motorů, které jsou přes evropské území do Libye jen převáženy. Dotknout by se naopak neměl civilního obyvatelstva, například rybářů.

pro migranty jsou přeplněná – počítalo se s tím, že pojmou nejvýše 180 000 lidí, dnes už jich je tam zhruba 200 000. Centrům rozmístěným po celé zemi hlavně na venkově, nyní italská média často říkají „skladiště lidí“.

Nový plán, jak problém s migranty v Itálii vyřešit, spočívá podle listu The Times v oživení málo známé direktivy Bruselu z roku 2001, jejímž cílem bylo v závěru takzvaných balkánských válek (po rozpadu Jugoslávie) umožnit vstup do Unie lidem, kteří se během nich ocitli bez domova.

Podle této direktivy mohli mít běženci právo bydlet, pracovat a pohybovat se po celém schengenském prostoru EU, a to až dva roky. Součástí opatření bylo i právo na spojování rodin. Ze systému byli vyloučeni jen ti, kteří prokazatelně představovali bezpečnostní riziko či spáchali kriminální činy.

Faktem je, že odsouhlasená direktiva tehdy nakonec nebyla uplatněna. Podle názoru politologů by dnes vyžadovala schválení všemi členy EU. Další argument proti ní se týká toho, kolik ze žadatelů o azyl v italských střediscích je skutečnými uprchlíky. OSN nedávno odhadla, že na 70 procent připluvších do Itálie jsou ve skutečnosti ekonomičtí migranti, i když některé humanitární organizace to vidí naopak.

Italové však mají podle listu The Times v ruce také jinou možnost, kterou už dokonce jednou využili. V době, kdy byl premiérem Silvio Berlusconi, byl přijat takzvaný zákon Bossi-Fini, díky kterému dostaly v roce 2011 „humanitární“víza tisíce Tunisanů, kteří připluli do Itálie na začátku takzvaného arabského jara. A víza tehdy v Unii fungovala.

Podle pozorovatelů by italská „válka víz“především tvrdě dopadla na fungování schengenského prostoru. Dá se čekat, že by jako první byly zablokovány hranice Itálie s Francií a Rakouskem.

Tam ostatně už dnes panují daleko přísnější kontroly než před migrační krizí. Například rakouské ministerstvo obrany oznámilo, že zvažuje i možnou blokádu Brennerského průsmyku na hranici s Itálií. Rakouský ministr obrany Peter Doskozil řekl deníku Kronen Zeitung, že na hranici s Itálií může poslat i obrněné vozy.