Proč pobuřuje existence farmy?

Nového ministra Jana Chvojku čeká zřejmě pokračování nelehkého dilematu, zbourat, či nezbourat (vepřín v Letech). Možná, že by mu v rozhodování hodně pomohlo vytvoření hypoteticky jiné situace. Představme si, že se na daném místě nachází atomová elektrárna. Budou v tomto případě politici stejně aktivně prosazovat její zbourání? Každý víme, že ne. Co kdyby právě tudy vedla dálnice? Prosazoval by někdo vybudování obchvatu tohoto místa? Ani to by asi neprošlo. A co třeba nemocnice, tu by již bylo přijatelné obětovat? Kde je hranice rozumného řešení? Pokračujme úvahou z opačné strany. Bude-li na místě stát například veřejný dům. Zde jistě nikdo nebude nad zbouráním váhat. Taktéž asi v případě, bude-li tam stát kasino, zábavní park či golfové hřiště. Proč ale také pobuřuje existence farmy produkující potraviny, to znamená nezbytně nutnou životní potřebu? Mnozí účelově neváhají použít zde označení prasečák, aby zdůraznili nečistotu a pohanu pietního místa. Proč?

Vraťme se zpět k podstatě problému – hodnotě, kterou máme obětovat, abychom učinili zadost historii tohoto místa. Za přijatelnou by bylo možno obecně považovat částku do deseti milionů korun. Částku ve stovkách milionů korun musí každý rozumný člověk zavrhnout jako neadekvátní a nesmyslnou. Takovou částku může navrhnout, podporovat a případně schválit někdo, kdo nezná a neuznává hodnotu lidské práce, lidově řečeno – kdo ve svém životě nepostavil vlastní rukou ani boudu pro psa. Položme si rovněž otázku: Proč právě Lety a ne desítky nebo stovky jiných míst, kde v minulosti lidé trpěli? Není to jen a jen uměle vykonstruované politikum, další projev falešné korektnosti? — Jaroslav Novák