Kalašnikov těží ze sankcí. A peníze se sypou
Přeorientování z civilního trhu na vojenský pomohlo zbrojnímu koncernu k prudkému růstu tržeb, letos nejspíš opět o dvojnásobek
AK-47 už dávno není jedinou zbraní ruského koncernu Kalašnikov. Ten před pár dny oznámil, že zahajuje výrobu bojových robotů, kteří k identifikaci cílů používají umělou inteligenci a dokážou sami rozhodovat. Koncern se věnuje výrobě multifunkčních lodí a odhalil svůj první špionážní dron. Několik kusů si už objednala i ruská vláda.
Tradiční výrobce ručních palných zbraní se zkrátka v rámci nové investiční strategie mění v moderní společnost, která rozšiřuje produktovou řadu o netradiční výrobky.
A na jeho příjmech je to znát. Loni vzrostly o více než 100 procent na 300 milionů dolarů (asi sedm miliard korun) a letos opět vedení Kalašnikova očekává jejich zdvojnásobení. V důsledku rostoucího objemu exportních zakázek musel Kalašnikov v dubnu tohoto roku dokonce rozšířit počet zaměstnanců, takže jich má v současnosti okolo sedmi tisíc, a zavést třísměnný provoz.
Za úspěchem Kalašnikova stojí podle analytiků z Wall Street Journal (WSJ) několik faktorů – paradoxně pomohly protiruské sankce, stejně jako unikátní ruská vlastnická struktura spolu s příhodnou podporou Kremlu.
„Díky sankcím jsme se přeorientovali z civilního trhu se zbraněmi na vojenský trh,“řekl generální ředitel koncernu Alexej Krivoručko. To společnosti přineslo řadu lukrativních zakázek od afrických, asijských i dalších vlád po celém světě, které se rozhodly modernizovat vybavení svých armád za přijatelnou cenu a zároveň zlepšit vztahy s Kremlem.
Za oživením však podle analytiků stojí rovněž částečná privatizace koncernu. Kalašnikov od roku 2014 vlastní kromě státní holdingové společnosti Rostec také tři soukromí podnikatelé, mezi nimiž jsou zmíněný Alexej Krivoručko či Andrej Bokarev (Rostec má kontrolní podíl 51 procent, soukromí investoři zbývajících 49 procent). To umožňuje kombinovat soukromé investice se stabilitou a dotacemi ze strany ruské vlády.
Nové vedení s pomocí
dvanácti miliard rublů modernizovalo továrnu v Iževsku, přidalo nové technologie, pracovní postupy i prodejní strategii.
Do roku 2025 pak soukromí investoři plánují zvýšit svůj podíl na 75 procent. Státnímu podniku Rostec, který v roce 2011 začal silně zadluženou společnost restrukturalizovat, by tak zůstala pouhá čtvrtina.
Za dobré vztahy se státem vděčí investoři hlavně svým vazbám na Kreml. Jak uvádí Wall Street Journal, šéf Rosteku Sergej Chemezov se zná s prezidentem Putinem, protože pracoval pro KGB v německých Drážďanech. Andrej Bokarev, jeden z partnerů Krivoručka, je údajně zase osobním známým ministra obrany Sergeje Šojgu. Tyto známosti pomohly koncernu při akvizici společnosti ZALA Aero na výrobu dronů i ke státním zakázkám.
Úspěch Kalašnikova, který přežil i těžké časy ruské ekonomiky, poukazuje na fakt, že protiruské sankce ne vždy plní svůj účel. Ve státní televizi se tím minulý měsíc chlubil i ruský prezident Vladimír Putin. Podle něj dělají sankce Rusko silnější, protože je nutí více přemýšlet nad tím, jak snížit závislost na vývozu ropy.
Zbrojní průmysl není jediným sektorem, na který měly sankce opačný efekt. Boom zažívá i ruské zemědělství, které zakázalo dovoz některých produktů. Během krize v roce 2015 zemědělství vzrostlo o 2,2 procenta a loni o 4,8 procenta.
Šéf zemědělského odboru Alexander Tkačev v březnu dokonce navrhl rozšířit potravinové embargo na dalších 10 let. Jak uvedl Financial Times, Rusko se loni stalo největším vývozcem obilí na světě a podle Tkačeva se v příštích několika letech stane čistým vývozcem potravin.
Minulý měsíc se i díky tomu ruská ekonomika dostala z recese. Podle odhadů Světové banky ruské HDP letos vzroste o 1,3 procenta a podobným tempem půjde nahoru také v dalších letech.