Česká republika na výstavě Expo v Astaně: elektroletadlo, smažený sýr i koňský guláš L
étající kolo, letadlo na elektrický pohon nebo elektrárna na komunální odpad – Česká republika se prezentuje na
světové výstavě EXPO v kazašské Astaně
tím nejlepším, co vytvořili čeští vědci a konstruktéři v oblasti energetiky v posledních letech. Tématem Expa je totiž Výstava má za sebou první měsíc a potrvá do 10. září.
Český pavilon navštívilo za prvních deset dní 26 tisíc lidí a česká restaurace vytočila 3000 piv. „Jsme jedinou zemí, která zde čepuje vlastní dovezené pivo,“říká
hlavní projektový manažer českého pavilonu, a stejně jako jednatel společnosti Arteo, která ve výběrovém řízení získala zakázku na kompletní dodávku pavilonu ČR pro EXPO v Astaně.
Energie budoucnosti. Bochňák, Miroslav Sýkora Bohumil Co všechno je k vidění v českém pavilonu v Astaně? Bochňák:
V centru pozornosti návštěvníků je především letadlo na elektrický pohon SportStar EPOS+ od firmy Evektor. Velký zájem budí samozřejmě také létající kolo, ale i model environmentálního domu. Ten vyvinula firma Fenix Group z Jeseníků. Funguje tak, že si kombinací více způsobů sám vyrábí elektrickou energii a ukládá ji do obří baterie. Zároveň je dům připojen do elektrické sítě. Takže v případě, že nemá dostatek energie z vlastních zdrojů, může využít elektřinu ze sítě a naopak v případě přebytku ji může do sítě sám dodávat.
Dále zde prezentujeme elektrárnu, která vyrábí energii likvidací komunálního odpadu. Vyvinula ji společnost Hedviga. Funguje tak, že na zpracování odpadu spotřebuje jen 20 % vyrobené energie a 80 % jde do sítě. Navíc veškerý odpad z této elektrárny je dále využitelný v průmyslu. První taková elektrárna se dnes už staví nedaleko Londýna. Hned v prvním týdnu výstavy EXPO prodala tato společnost jednu elektrárnu do Kazachstánu a třináct do Číny.
Je zde k vidění také největší převodovka na světě od firmy Wikov. Firma Mavel z Benešova vystavuje miniturbínu, Škoda Electric elektrobus s rychlonabíjecí stanicí, elektrické skládací kolo přivezla firma Ekolo.cz a solární lavičku společnost Full Capacity. Virtuální model Ledvické elektrárny Svět 3D elektrárny a řadu unikátních patentů a vylepšení představuje společnost Škoda Praha. Pavilon ČR na světové výstavě Expo v kazašské Astaně připravila a jeho program organizuje firma Arteo ze západočeských Blovic.
Jaké to je, zrealizovat v zemi, jako je Kazachstán, národní pavilon? Bochňák:
Je to skutečně velice složité. Při stavbě pavilonů – a nyní nemluvím jen o stavbě budov samotných, ale i jejich interiérů – se postupuje v podstatě stejně, jako když stavíte dům, ale podle místních zákonů a legislativy. Nejdříve musíte vše nastudovat, pak nechat autorizovat projektovou dokumentaci, zažádat a získat všechna potřebná povolení a podobně. Následně všechno dovézt, celně odbavit, mít veškeré certifikace. Jsou to stovky jednání s úřady, úředníky, inspektory, projektanty a dalšími subjekty. Předpokládá to i perfektní jazykové vybavení a dokonalou znalost místních poměrů a mentality. V tomto případě byl velice nápomocen i komisař naší účasti Jan Krs, který v Kazachstánu pracoval šest let v pozici obchodního rady, takže zná perfektně nejenom jazyk, ale právě i místní situaci. Právě on byl velikým přínosem pro úspěšnou realizaci celého pavilonu a jeho současného provozu.
Z hlediska stavby pavilonu byla například nesmírně náročná vestavba mezipatra, a to právě
Sýkora:
kvůli velice přísným, zastaralým místním stavebním normám, které vůbec nezohledňují současné moderní stavební materiály a technologie. Po zpracování mnoha konstrukčních variant a statických výpočtů vznikla nakonec ocelová konstrukce vážící 45 tun, která by klidně unesla i tank. A chtěl bych zdůraznit, že navzdory všem změnám zůstal zachován původní designérský návrh studia Olgoj Chorchoj.
Co přesně na návštěvníky v mezipatře čeká? Bochňák:
Je zde umístěno devět interaktivních zábavně-vzdělávacích exponátů, které nám zapůjčilo plzeňské Techmania Science Centre. I ty se věnují otázkám energií a energetiky a představují zábavnou formou různá řešení ve výrobě elektrické energie, jejím uchování a efektivním využívání. Jak se ukazuje, tato část baví nejen děti, ale i dospělé.
V pavilonu České republiky je jedna z mála restaurací na EXPU. Co nabízí a o co je největší zájem? Bochňák:
Měli jsme jako jediní otevřenou restauraci hned od začátku, i když získat licenci pro její provozování a prodej alkoholu bylo velmi obtížné. Nachází se ve druhém patře pavilonu a je navržena v loveckém duchu. I v jejím interiéru a zázemí dbáme na prezentaci České republiky: používáme zde české židle Tonet, české sklo Bohemia Crystal, nádobí nám navrhla a vyrobila karlovarská porcelánka Benedikt, gastrotechnologie jsou od českých výrobců Retigo a RM Gastro.
Gastronomii jsme postavili na třech nosných pilířích. Prvním je klasická česká kuchyně: knedlo-zelo-vepřo, svíčková, guláš, tradiční polévky atd. V Kazachstánu je mimochodem velmi oblíbený náš smažený sýr. Druhým pilířem je zvěřinová kuchyně: nabízíme různé speciality z jeleního masa, srnčí na šípkové omáčce atd. A na třetí pilíř jsme hrdí: v Kazachstánu jsou národním jídlem pokrmy z koňského masa, konina se tam jí doslova na všechny způsoby. Takže jsme se rozhodli, že připravíme koňský guláš. Našli jsme o tom i zmínky ve staré české literatuře, že se u nás kdysi také vaříval. A náš guláš z koniny se stal velmi populárním, pochutnávala si na něm dokonce v přímém vstupu reportérka kazašské státní televize.
Co se týká piva, čepujeme Budějovický Budvar – originální české pivo, což Kazaši velmi oceňují. Prostřednictvím místního importéra se nám podařilo dovézt 400 sudů a doufáme, že nám to bude do konce Expa stačit... (smích)
EXPO Astana je už sedmým EXPEM, pro které připravujete českou expozici. Je pro vás tato výstava něčím jiná?
Sýkora:
EXPO v Astaně je tzv. malé EXPO, zaměřené na jednu konkrétní oblast. Pro nás je jiné především to, že jsme tentokrát autory souborného díla a generálním dodavatelem celé české expozice, od návrhu přes kompletní realizaci, provoz pavilonu během výstavy až po následné bourání pavilonu. Jindy bývá taková zakázka rozdělena a my se podílíme především na tvorbě expozic, přičemž pavilon zpravidla staví jiná firma.
Já bych ještě rád podotkl, že jsme tentokrát neměli příliš prostoru ke kreativní tvorbě. Podle zadání bylo naším hlavním úkolem vytvořit pavilon, který bude účelně prezentovat to nejlepší
Bochňák:
z oblasti energie a energetiky, co v České republice vzniklo. Toto je první EXPO, na němž má českou účast v gesci ministerstvo průmyslu a obchodu – běžně to bývá ministerstvo zahraničních věcí. To je dáno především tématem výstavy a snahou státu tuto výstavu využít i k proexportním účelům. Proto se také náplň našeho pavilonu blíží spíš specializované výstavě než nějakému kreativnímu, abstraktnímu, galerijnímu prostoru.
Jak firma z jižního Plzeňska zvládá organizaci tak velké zakázky, jako je český pavilon na EXPU? Kde jste nabírali zkušenosti? Sýkora:
Naše firma má v oblasti výstavnictví velkou tradici. Po roce 1989 jsme založili firmu navazující na činnost bývalého státního podniku Merkur, který zajišťoval veškerou reklamu tehdejšího Československa v tuzemsku a jeho účast na zahraničních veletrzích. V Blovicích, kde naše firma Arteo CZ dodnes sídlí, měl podnik Merkur už od roku 1960 výrobní závod. Právě zde se vyráběl český pavilon už pro EXPO 1967 v Montrealu, stejně jako potom v roce 1986 pro EXPO ve Vancouveru. My jsme začínali po revoluci v pěti lidech, ale firma se rychle rozrostla a dnes máme na padesát zaměstnanců. V letech, kdy není EXPO, máme obrat kolem 100 milionů korun.
Protože ale v posledních letech velkých výstav v České republice výrazně ubylo, orientujeme se i na zahraniční zákazníky. Máme portfolio klientů především z Evropy, ale i z Ameriky, ročně se podílíme průměrně na 50–70 výstavách po celémsvětě. A k tomu také zajišťujeme stálé expozice v muzeích. Například jsme byli generálním dodavatelem všech interiérů Západočeského muzea v Plzni, pracujeme i pro Technické muzeum nebo Zemědělské muzeum v Praze, dále pro muzea v Táboře, Písku, Třeboni, Olomouci a další. Dodávali jsme mimo jiné například vitrínu, v níž je uložen relikviář sv. Maura v zámku v Bečově nad Teplou.
Při zajišťování výstavby a provozu pavilonů na světových výstavách máme kromě letitých zkušeností z výstavnictví ještě jednu výhodu: naše společnost má silné gastronomické zázemí, protože mimo jiné poskytuje i cateringové a restaurační služby. Jejich nabídka tak náš hlavní obor, výstavní činnost, logicky doplňuje.
Bochňák: