Dostavba Pražského okruhu Město sází na tramvaje, postaví desítky tratí

● Kompletní dokončení všech chybějících staveb Pražského okruhu odhaduje ministerstvo dopravy nejdříve v roce 2030.

● Nejaktuálnější je stavba úseku 511 (Běchovice–D1), jejíž zahájení je plánováno na rok 2019 až

2020. Dokončena by mohla být po třech letech. Úsek 511 se nachází jihovýchodně od Prahy. Jeho výstavba je akutní, vzniká zde nejvíce dopravních problémů. ● Podle starosty Říčan Vladimíra Kořena by měla být výstavba okruhu nejvyšší státní dopravní prioritou a stát by měl vynaložit maximum

PRAHA Do roku 2030 by v Praze mělo vzniknout na dvacet nových tramvajových tratí. Vyplývá to ze strategie rozvoje pozemní kolejové dopravy, kterou představil Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).

Jedním z cílů je nahradit často přetížené autobusové spoje mířící převážně na sídliště. Dnes mají pražské tramvajové koleje celkovou délku 142,7 kilometru a ročně se po nich přepraví přes 360 milionů lidí.

Plánované tratě rozdělil DPP do tří kategorií podle toho, dokdy je schopen je postavit. „Výstavba může být hotová do dvou let. Brzdí nás ale posuzování vlivů na životní prostředků, aby uspokojil připomínky všech, kterých se dotýká. U úseku 511 nyní probíhá EIA, posuzování vlivu na životní prostředí. prostředí, projektová příprava a získávání stavebních povolení,“říká investiční ředitel DPP Jan Blecha. Do první kategorie zařadil DPP tři tratě, které vzniknou do roku 2022.

Jednou z nich je prodloužení kolejí z Modřan do Libuše, na které Praha získala územní rozhodnutí teprve v úterý. Tato nová 2,1 kilometru dlouhá trať vyjde DPP na 500 milionů korun a v Libuši bude končit u zastávky chystané trasy metra D. Dále jde o protažení kolejí o 2,4 kilometru z Divoké Šárky na Dědinu za 893 milionů i o 1,9 kilometrů dlouhou trať ze Sídliště Barrandov přes Holyni do Slivence za 691 milionů.

Do druhé kategorie patří celkem šestnáct projektů, které mají vzniknout do roku 2030. Na jihovýchodě města chce DPP obnovit část tramvajové sítě, kterou komunisté zrušili po otevření metra C. Soupravy by tak znovu jezdily z Pankráce na Budějovickou a odtamtud pokračovaly jak na Dvorce v Podolí, tak na opačnou stranu do Michle. A třeba z Dědiny se má trať protáhnout přes Dlouhou Míli až k letištnímu Terminálu 3.

V plánu jsou i delší tratě. Například ta z Kobylis do Bohnic, která má nahradit stávající autobusová spojení, bude dlouhá šest kilometrů. „Dnes tam ve špičce jezdí autobusy každých 52 vteřin,“říká náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Podle něj město uvažovalo i o zapojení elektrobusů, ale dalo přednost právě tramvajím, protože jsou ve výsledku ekologičtější. Koleje by měly propojit i Hlavní nádraží a Vinohradskou ulici a město počítá také se stavbou nového mostu přes Vltavu mezi Prahou 4 a 5.

Do poslední kategorie spadá zatím jedenáct tratí, které jsou spíše v rovině přání a do roku 2030 je chce město zanést alespoň do územního plánu. Příkladem je spojení Podbaby a trojské zoo, kvůli kterému by na severu města musel vzniknout další tramvajový most přes Vltavu, případně tunel pod ní.

Při stavbě tratí počítá město s výraznou pomocí Evropské unie, která by podle Blechy mohla uhradit až 85 procent celkových nákladů.

Budovat chce DPP do roku 2030 také tratě vedoucí mimo Prahu. Jako první by měly tramvaje jezdit z Vozovny Kobylisy do Zdib a později z Opatova směrem do Čestlic a Průhonic a také z Libuše do Jesenice. U těchto tratí by měla vzniknout i záchytná parkoviště P+R pro několik tisíc vozů.