HOUBAŘSKÁ MAPA

Strana 4 Kde rostou a kde se jen paběrkuje

Houbařská sezona je tu. Podle houbařského kalendáře už začaly růst letní druhy hub, především hřiby. A první lidé hlásí, že si z lesa přinesli domů plné košíky.

Jenže to platí jen někde. Klíčové totiž je, jak moc v uplynulých týdnech v daném místě napršelo.

Nejštědřejší bylo v tomto ohledu počasí v pásu od Vysočiny po Krkonoše a Orlické hory. A na houbařských úlovcích je to znát.

Z Vysočiny přicházejí před víkendem dobré zprávy především z okolí Hlinska, v Orlických horách v minulých dnech rostly vedle „dospělých“hub i malé smrkové hříbky nebo lišky, což signalizuje, že víkend tu na houbaření bude.

Totéž platí i o Podkrkonoší. „Byla jsem na houbách u Černého Dolu, vzali jsme to jen po okraji lesa, našli jsme krásné hřiby, větší i čerstvé houby,“říká Tereza Tejklová z mykologické poradny v Hradci Králové.

Jen o pár desítek kilometrů dál, v lesích okolo Liberce, to už ale není žádná sláva. „Ani holubinky nejsou. Z lesa přinesu čtyři pět hub,“ svěřuje se houbař Josef Sedláček. Jenže to na současné poměry může být ještě úspěch. Jinde houby totiž nerostou vůbec.

„Houby začínají růst dva až tři týdny po srážkách. Ale jen když je klima vhodné i dál. To znamená, že teploty nepřekročí 30 stupňů a zároveň nefouká vítr, který les vysušuje,“říká Jiří Véle z Mykologického kroužku Unhošť.

Přibalit si na víkend košík se tak vyplatí jen těm, kdo jedou do oblastí, kde před dvěma až třemi týdny důkladně zapršelo. V lesích, kterým se vyhnuly červencové bouřky, po předchozích vedrech houby nemají dost vláhy.

Sám Jiří Véle to má blízko do Brd. „Tam v tuto chvíli není prakticky

nic, je sucho, když přijde bouřka, voda odteče dřív, než se stihne vsáknout,“dodává.

A když se něco najde, je většina úlovku navíc červivá. Začíná totiž vrcholné období výskytu blanokřídlého hmyzu, jehož larvy červivost způsobují.

Na Šumavu bez košíku

Nejhůře jsou na tom jižní Čechy a pak celá Morava. „Byli jsme v Srní a teď na Stožci a není to žádná sláva, zejména na pravém břehu Vltavy plné košíky nejsou a nebudou,“říká mykoložka Anna Lepšová. Po houbách se tu podle ní vyplatí podívat maximálně tak na hrázích rybníků, případně v mlází na okraji lesa.

Podobné je to na Moravě. „Půda

je tak suchá a ztvrdlá, že bouřka nepomůže. Voda steče, nestačí se vsáknout. To by muselo pršet několik dní, ne bouřka, ale takový ten zahradnický deštík. A na něj to nevypadá,“nedává moravským houbařům velké naděje Luděk Hřib z houbařského spolku ve Francově Lhotě na Vsetínsku.

Jak moc závisí úroda hub na červencových deštích, si houbaři mohou vyzkoušet třeba na Mladoboleslavsku. Ve středních Čechách je obecně na houby sucho, ale na některých místech v bouřkách napršelo 50 až 60 milimetrů srážek. „Je to opravdu místní záležitost, deset kilometrů nenajdete nic a pak na jednom místě nasbíráte plný košík,“říká Jiří Véle.