Revival band, český fenomén
Posílení koruny po konci intervencí pomáhá brzdit růst cen. Zlevnila například paliva.
Když začátkem dubna pustila Česká národní banka domácí měnu z okovů, panovaly obavy, že bude létat nahoru dolů. A že nakonec ani nemusí moc posílit, protože si armáda spekulantů bude chtít vybrat své zisky co nejdřív.
Díky dobrému stavu ekonomiky a vidině zvyšování úrokových sazeb ale většina spekulantů nakonec zvolila vyčkávací taktiku. Doufají, že koruna má potenciál dál posílit, což by jim přineslo ještě větší výdělky. Euro proto od konce intervencí zlevnilo zhruba o jednu korunu, americký dolar dokonce o tři koruny.
A do konce roku by podle většiny analytiků, které MF DNES oslovila, mohla koruna ještě o pár desítek haléřů posílit. A to zejména ke společné evropské měně, vůči níž je koruna podhodnocená.
Co se týče kurzu koruny k dolaru, bude záležet na tom, jak se bude dařit euru. Ale vzhledem k citelnému posílení evropské měny v posledních měsících je prostor k dalšímu zpevnění kurzu poměrně omezený.
Není však jasné, jak se budou spekulanti chovat a kdy se začnou ve velkém zbavovat nakoupených korun. Proto stále trvá riziko, že kurz může začít kolísat. „Dlouhodobý trend by však měl být zřejmý: koruna bude posilovat. A kurz bude působit jako dezinflační faktor, tedy zpomalovat růst cen,“říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Co tedy silnější koruna přinesla? Nejviditelněji si lidé uvědomují silnější korunu při pohledu na stojany u čerpacích stanic. Byť je motoristická sezona v plném proudu, za litr pohonných hmot platíme díky levnějšímu dolaru (a ropě) o 1,50 koruny méně než na začátku dubna. Litr naturalu nyní vyjde podle údajů společnosti CCS na 29,58 koruny, litr nafty na 28,46 koruny.
Zlevňuje i dovoz, třeba bílé zboží či elektronika, zejména v případě internetových prodejců, kteří drží minimální zásoby. „Pozorujeme zrychlující propad cen mobilních telefonů a osobních počítačů. Pomaleji rostou ceny aut. Ceny mobilních telefonů v červnu meziročně klesaly o 14 procent,“říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Posilování koruny ocení také lidé, kteří vyjíždějí na dovolenou za hranice. Ušetří už při nákupu zahraničních měn. „Současný kurz koruny je v porovnání se zimou atraktivní,“říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Letní zájezdy však nezlevnily. „Na běžné nabídce se to zatím nemohlo projevit, protože většina pořadatelů zájezdů má kapacity předplacené, platila je v lednu. U individuálních cest připravovaných na míru, kde se pracuje s aktuálním kurzem, se to projevilo mírným snížením cen,“tvrdí místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.
„Silnější koruna se může citelněji projevit až u zimních zájezdů, tedy lyžařských zájezdů či zimních odletů k moři, a v nabídce na příští léto. Klienti ale silnější korunu poznají při každé kávě, kterou si v zahraničí koupí,“dodává Stanislav Zíma z cestovní kanceláře Exim Tours. Exportéři se proti posílení kurzu koruny z velké části zajistili, podle Bureše se dokonce podíl zajištěných exportérů prudce zvyšoval ještě ve druhém čtvrtletí, tedy po skončení intervencí. Ale na zakázkách, které nestihli zajistit, mohou prodělávat.
„Ten, kdo se nezajistil, ztrácí již téměř čtyři procenta během několika měsíců. To pro exportéra není sranda. Takový měnový pohyb výrazně zahýbe s tržbami, pokud se firma snaží růstem prodejních cen udržet stále stejné zisky,“říká analytik BH Securities Martin Vlček.
„Rostoucí mzdy a posilující koruna budou z marží ukrajovat větší částky. Ne všichni to přežijí, pod tlak se dostanou firmy, které vyrábějí levnou produkci založenou na levné práci. Ty budou končit a propouštět zaměstnance,“říká Horská.
Podle Horské po nich ale sáhnou ty úspěšnější. „Ekonomice toto pročistění jen prospěje. Uměle oslabená koruna držela při životě i produkci jinak nerentabilní a životaneschopnou,“dodává analytička. Posílení koruny také opticky vylepšilo dluhy státu. Ke konci roku podle údajů ministerstva financí dlužilo Česko v zahraničí zhruba 270 miliard korun. „A díky posílení koruny může Česko jen na úrocích z tohoto dluhu ročně zaplatit o 40 milionů korun méně,“říká Vlček.
Při splacení celého dluhu může stát ušetřit kumulovaně zhruba 12 miliard korun. „Tato částka ale bude rozložena do několika let, podle splatnosti daných dluhopisů,“dodává Vlček.