„Bez rozvinuté občanské společnosti hrozí diktatura“
Politolog Pavel Růžička chce lidem v restauracích vysvětlovat, že mají politiku vnímat jinak. Fackou to zatím neskončilo, říká.
PRAHA „Lidé říkají, že politologie je obor, který se týká jen politiky a kritizování politické scény, ale to není pravda. Zajímá se i o občanské společnosti a o to, jak fungují a jak působí na demokracii. Když je občanská společnost dostatečně rozvinutá, je pak rozvinutá i demokracie a nehrozí nám diktatura,“upozorňuje šestadvacetiletý politolog Pavel Růžička.
Jak dnes podle vás lidé vnímají politology?
Asi tak, že je to někdo, kdo dennodenně čte noviny a čeká na zavolání, aby volajícímu řekl svůj názor. Pak je druhá skupina, která říká, že politolog je člověk, který mu v „mekáči“dává hamburger. Ale to je podle mě všeobecný předsudek vůči všem humanitním oborům.
A není už dnes politologů přece jen moc?
Možná, ale těch kvalitních je zatraceně málo. Viděl jsem to na svém ročníku, kde nás začínalo čtyřicet a končilo deset. Těch třicet odešlo hlavně kvůli tomu, že ještě nechtěli nikde pracovat, a tak šli studovat – kamkoliv. Prostě se flákali.
Co by měl umět kvalitní politolog?
Měl by mít nadhled nad politikou a neměl by být zaujatý vůči žádné politické straně. Své názory na danou věc by měl říkat s nadhledem, vtipem a neměl by mít střet zájmů tím, že by třeba byl v nějaké straně.
Vy sám jste ale v politické straně byl.
Ano, dva roky jsem byl ve Straně svobodných občanů, kde jsem zjistil, jak funguje politická strana, jak získává své členy a své příznivce, jak funguje na sociálních sítích a jak získává peníze od podnikatelů i obyčejných lidí.
Proč už nejste jejím členem?
Protože si myslím, že by strana měla fungovat tak, aby šel nejdřív selský rozum a až za ním ideologie. Nabyl jsem dojmu, že je to naopak. Zkusil jsem jen jednu stranu, takže nemůžu soudit, jak je to u ostatních. Ale myslím si, že by se problémy měly řešit ve veřejném zájmu. Třeba u takového opravování chodníků by strana s ideologií řekla „Kde na to vezmem?“a ta se selským rozumem zase „Opravíme chodníky, protože je to v zájmu občanů, kteří po nich dennodenně chodí“.
Proč jste si vybral politologii?
Zajímala mě politika a chtěl jsem se o ní dozvědět víc. Postupně jsem zjistil, že politika se pochopit nedá. Neustále se totiž vyvíjí. Ale mám jisté teoretické znalosti, se kterými bych mohl lidi, kteří v různých restauračních zařízeních říkají věci, které nejsou pravda, opravovat. Dávat větší povědomí o fungování státu těm, kteří tomu příliš nerozumí.
Takže chcete v hospodách poučovat štamgasty? Tak to hodně štěstí.
Už jsem to párkrát udělal a zatím to fackou neskončilo. V české společnosti je zakořeněno, že je politika špatná, a já chci, aby se to zlepšilo. Po politice mě postupem času začalo víc zajímat fungování občanské společnosti v demokracii a v autoritativních režimech, čemuž se chci v budoucnu věnovat.
Jak si představujete své uplatnění?
Například v neziskových spolcích, které se věnují kultivaci občanské společnosti. Třeba v těch, které vysvětlují, k čemu slouží Senát, k čemu Poslanecká sněmovna nebo proč máme tolik poslanců, kolik máme. Andrej Babiš nebo Tomio Okamura říkají, že je poslanců hodně. Ale když se podíváme na jiné země v Evropě, nejsme na tom tak zle. Podle mě chtějí spíš rozbourat systém než dělat konstruktivní politiku.
Jak jste si politologii představoval, než jste nastoupil na vysokou školu, a jak se to pak změnilo ve škole?
Myslel jsem si, že když budu studovat politologii, budou tamní učitelé více komentovat politické dění a skrze příklady z praxe dávat přirovnání k tomu, co se učíme. Realita byla taková, že to jen naznačovali. Myslel jsem si, že toho bude víc, že budou ty politiky parodovat a dělat si z nich legraci. Nebylo tomu tak, což mě trochu zklamalo, ale na druhou stranu, když si vezmu, že by měl mít politolog nadhled, nemůžu se tomu divit.
A co střet s realitou?
V realitě jsem nějaké zkušenosti s politologií nabyl tak, že jsem se v našem šestnáctitisícovém městě před krajskými volbami snažil voliče upozorňovat, že všechno není tak, jak si myslí. V obecních volbách můžete hodit tolik hlasů, kolik je zastupitelů. V krajských volbách to tak ale není.
Je něco, co byste chtěl ve svém oboru změnit nebo dokázat?
Chtěl bych učit obyvatele České republiky, jak vnímat politiku, protože tady to vnímání není takové, jaké bych si představoval. Podle mě navíc v Česku chybí konstruktivní diskuse bez nadávek. I to bych chtěl zlepšit. Dovedu si představit, že by se uspořádal nějaký večer, kde by vystoupily dvě strany a diskutovaly by o nějakém tématu.
Ale to se děje.
Ano, ale málo. Občanská společnost se podle mě probouzí, ale ještě ne dostatečně. A to navíc jen v Praze a krajských městech, v těch menších to tak není. Tam dělají možná jen malé debaty a méně často. Chybí aktivní lidé, kteří by se do toho zapojili.
Je úlohou politologa, aby měnil vnímání politiky?
Je to jeden z jeho úkolů. Další úkol může být právě to „poučování“– jaké máme volby, jak by se měl chovat prezident nebo jak by se měla vykládat ústava.