V zoo si lidé pochutnali na hmyzu
Pikantní zophobasi, voňaví mouční červi i sladcí cvrčci polaskali o víkendu chuťové pohárky
Je libo zophobasy v pikantní směsi, anebo jste spíš na sladké? Pak šéfkuchař doporučuje cvrčky v karamelu. Zoo o víkendu v rámci akce Dny hmyzožravců představilo v tuzemsku stále ještě poněkud exotické delikatesy. Nicméně proteiny a bílkoviny v hmyzí podobě mají podle odborníků budoucnost na talířích domácích konzumentů.
Lákavé vůně v sobotu a neděli obklopovaly vzdělávací centrum trojské zoo. Nešlo však o to, že by se zde otevřela další restaurace. Na pánvích se zde upravoval hmyz mnoha druhů, doprovázený zasvěceným výkladem o jeho úpravě. Pokrmy ze surovin, které u nás vypadají poněkud výstředně, jsou v rozličných koutech Asie, Afriky nebo Latinské Ameriky brány jako delikatesa.
„S akcí jsme začínali před sedmi lety. Nyní je naplánována již na oba víkendové dny,“uvedla mluvčí pražské zoo Alena Šteffelová.
Netradiční nabídka hmyzích dnů víkendové hosty zoo lákala. Někomu ze zvědavců stačilo jen poučení o hmyzím životě. Informace o tom, jaké druhy hmyzu jsou pro použití v kuchyni nejvhodnější a jak je zpracovat, si vyslechli jen teoreticky.
Světaznalí či poučenější návštěvníci si zophobasa čili potemníka, moučného červa, cvrčka, saranče a další dobroty zkušeně a elegantně nabodli na párátko a smlsli si na nich.
Někteří, platilo to především o tatíncích, si dali říci a dobrotu zkonzumovali teprve v momentě, když na ně choť zamířila objektiv fotoaparátu a jejich potomci žádostivé oči. Děti si dokázaly ostatně také pochutnat, třeba na sladkých cvrčcích v karamelu.
Nejmenší návštěvníky lákaly během víkendových dnů i ukázky krmení hmyzožravých obyvatel pražské zoo, třeba hrabáčů kapských. Seznámili se také například se sympatickým gekončíkem nočním, ježkem bělobřichým, sklípkanem a dalšími.
„Je to o psychice, máme blok, protože jsme byli vychováni tak, že hmyz vnímáme vyloženě negativně,“uvedl jeden z pracovníků zoo. Pokud by měl nezasvěcenec dobře upravený hmyz kupříkladu v rizotu, aniž by to tušil, zkonzumoval by ho s chutí. Samostatně na talíři budí rozpaky.
Štír na špejli
„Myslím si, že se na hmyz dá docela dobře zvyknout a může i chutnat. Na škrabání tykadélek v krku, kterému se třeba při pojídání cvrččích chipsů nejde vyhnout, si rychle zvyknete,“komentoval „hmyzí“akci ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Na talíř však z hmyzí říše mohou v exotické cizině zamířit i delikatesy jen pro odvážné jedlíky. „Když máte na špejli štíra, jedovaté zvíře a jíte ho, je to zvláštní pocit. A pak jsou velké larvy nosatců, které se sbírají a dnes již i chovají v Africe. Ti mají okolo pěti centimetrů. Jsou to tučné larvy a jsou trochu něco jiného, než máme tady,“popsal exotické zážitky s hmyzí kuchyní Miroslav Bobek.
Hmyzí kuchyně má v porovnání s tradiční českou přípravou pokrmu některé nepřehlédnutelné výhody. Je rozhodně ekonomičtější, suroviny lze sehnat vcelku lacino ve zverimexu. Navíc úprava rozličné havěti není složitá.
Například hrst zmíněných zophobasů se nechá alespoň den vyhladovět. Poté se prolijí horkou vodou a scedí. Na pánvi se ve správném poměru osolí a posypou směsí grilovacího koření, chilli a kari. Že jsou červíci hotovi, lze poznat snadno, nejprve se natáhnou a poté zkroutí do tvaru písmene „c“.
Ani sladká delikatesa v podobě cvrčků není na přípravu náročná, stačí je opět odpovídajícím způsobem připravit a obalit v moučkovém cukru. Na správně rozehřáté pánvi se posléze změní v karamel. Odborníci doporučují nenechat se odradit tím, když některý hmyz během přípravy poněkud páchne. Tepelná úprava to prý spolehlivě odstraní.