Duda vetuje reformu soudů
Prezident Andrzej Duda oznámil veto dvou ze tří zákonů o reformě soudnictví. Podle opozice tím zachránil demokracii v zemi. Vládní PiS nemá sílu prezidentské veto přehlasovat.
Luboš Palata redaktor MF DNES
Sedmasedmdesátiletou Zofii Romaszewskou znalo až do včerejška jen nemnoho pamětníků počátků protikomunistické opozice sedmdesátých let a malá skupina lidí, kteří se podrobně zabývají polskou politikou. V roce 1977 se zapojila do činnosti disidentské skupiny KOR, monitorující porušování práv komunistickým režimem. I po roce 1990 se pohybovala v politice, dnes vládní strana Právo a spravedlnosti (PiS) ji v letech 2010 a 2015 neúspěšně navrhla na ombudsmanku. Po svém vítězství si Romaszewskou Andrzej Duda v roce 2015 vybral za jednoho z třinácti poradců, ale i to věděl až do včerejška málokdo.
Od pondělního rána zná její jméno celé Polsko. Jedna část ji oslavuje
jako zachránkyni polské demokracie, část druhá, především voliči vládnoucího PiS, v ní vidí zrádkyni. Podle slov Andrzeje Dudy to byla právě Romaszewska, kdo ho o víkendu přesvědčil, aby vetoval
dva ze tří klíčových zákonů soudní reformy. „Paní Zofie mně řekla slova, která na mě zapůsobila ze všech nejvíc, víc než všechny argumenty právníků, s nimiž jsem o víkendu diskutoval. Řekla mi: ‚Žila jsem už v zemi, v níž měl prokurátor neuvěřitelně silné postavení, v zásadě mohl všechno. Nechci se do takového státu vracet,‘“citoval prezident Duda Romaszewskou, když včera před televizními kamerami zdůvodňoval své překvapivé veto dvěma ze tří klíčových zákonů.
Duda narážel na to, že ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, kterému PiS změnou zákona přidělil i funkci generálního prokurátora, by novými zákony dostal možnost vyměnit obsazení Nejvyššího soudu a získat kontrolu nad soudnictvím jako celkem.
Duda uvedl, že Právo a spravedlnost nic takového nemělo ve svém volebním programu, přestože nyní tvrdí opak. „V programu PiS nebylo zmínky o kontrole nad Nejvyšším soudem ani o tom, že generální prokurátor bude rozhodovat o tom, kdo bude soudcem, a kdo ne,“prohlásil Duda, který veta použil vůbec poprvé během necelých dvou let v prezidentské funkci.
Vetem vyslyšel prezident výzvy mnoha set tisíc demonstrantů, kteří o víkendu protestovali proti „reformě“, v níž podobně jako opozice viděli konec demokracie. V neděli k davům ve Varšavě promluvil i exprezident a vůdce legendární protikomunistické Solidarity Lech Walesa, který vyzval k boji za zachování dělby moci, již označil za základ demokracie. V podobném smyslu apeloval na nepřijetí zákonů i Brusel, jenž v případě jejich vstupu v účinnost pohrozil Varšavě zahájením řízení kvůli porušování základních (demokratických) hodnot EU.
Na přehlasování chybí PiS hlasy
Pro vládnoucí stranu je Dudovo veto po loňském odvolání zákona o absolutním zákazu interrupcí, který následoval po mohutných pouličních protestech, teprve druhou porážkou v „blitzkriegu“, jímž PiS mění Polsko k obrazu svému a betonuje své mocenské pozice. Dudovo veto je pro PiS obrovský problém, protože strana má převahu pouhých pěti hlasů ve 460členném Sejmu a třípětinovou většinu nutnou k přehlasování veta nemá PiS téměř šanci získat.
Na včerejším bleskovém krizovém zasedání vláda rozhodla, že bude jednat s prezidentem o jeho podmínkách. Duda zřejmě navrhne vlastní, podle všeho mírnější verzi zákonů, ale někteří představitelé opozice i justice varují, že výsledek není rozhodně daný. Také Evropská komise, která Polsku v případě přijetí původní vládní verze zákonů hrozila sankcemi, zůstává zdrženlivá. „Vývoj v Polsku pečlivě sledujeme,“uvedl Brusel. Znepokojení vyvolává i to, že jeden ze tří zákonů, který se týká výměny předsedů tribunálů nižších soudů, prezident vetovat nehodlá.