Zrádných pět procent

Po podzimních volbách mohou nastat dva scénáře, které česká politika dosud nezažila

Vysoký náskok hnutí ANO před ostatními stranami v předvolebních průzkumech otevírá možnost, která zatím v české politice nenastala. Strana, která získá pět procent hlasů, by nemusela mít ve Sněmovně jediného poslance.

„Je to teoreticky možné, byť pravděpodobnost je poměrně nízká,“uvažuje právník z Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

„Je to dáno tím, že hlasy se sčítají a mandáty přidělují v jednotlivých krajích, kdežto pětiprocentní klauzule se počítá celostátně,“vysvětluje.

Ke kuriózní situaci by mohlo dojít v případě, že jedna strana zvítězí v podzimních volbách s obrovskou převahou. A její konkurence by nejen výrazně zaostala, ale také se zúžila. „Kdyby se do Sněmovny dostalo jen čtyři pět stran, hrálo by to výraznou roli,“říká Gerloch.

Průzkumy tuto variantu nevylučují. Hnutí ANO by podle některých mohlo získat i výrazně přes 30 procent. Největší konkurent, ČSSD, se pohybuje mezi 10,5 až 16 procenty hlasů. A kolem dvouciferného výsledku se nacházejí i ODS a KSČM. Pětiprocentní hranici by pak měli překonat lidovci a TOP 09, slušnou šanci mají i SPD a Piráti. Žádná z těchto čtyř stran však nemá nic jistého. A pokud by z nich pětiprocentní hranici těsně překonala třeba jen jedna, hrozil by jí rekordně nízký zisk mandátů. Možná i právě to, že by skončila zcela bez poslance.

Nejblíž propasti byli Zelení

V praxi nejblíž zatím tomuto scénáři byla v roce 2006 Strana zelených. Ve volbách tehdy získala přes šest procent hlasů. Podobně jako v posledních volbách na podzim 2013 získali lidovci a Úsvit. Ale zatímco v případě KDU-ČSL a Úsvitu vedl zisk 6,78 a 6,88 hlasu k dosažení 14 mandátů, Zelení před jedenácti lety svůj volební výsledek přetavili jen v šest mandátů.

„Je zjevné, že současný systém pomáhá nadreprezentaci větších stran,“říká politolog Tomáš Lebeda. Zrádnost pravidla silnější bere si Zelení v daném roce nejvíce ověřili v Libereckém kraji. V tom je totiž volilo téměř deset procent lidí. Nedosáhli však ani jednoho mandátu.

Lídr Zelených v Libereckém kraji Petr Pávek si tehdy na tento fakt stěžoval i u Ústavního soudu. Ale neúspěšně. Zelení tehdy doplatili na dvě věci. Jednak drtivý náskok, se kterým zbytek politické konkurence válcovaly ODS a ČSSD. A jednak také to, že nebyli silní ve velkých krajích. Zatímco výrazný úspěch v Praze, Středočeském, Jihomoravském nebo Moravskoslezském kraji stranám dává jistotu zisku mandátů, v menších krajích, jako je právě Liberecký nebo například Karlovarský, nemusí ve výjimečných případech k zisku poslance stačit ani dvouciferný zisk.

S tímto pravidlem by podle průzkumů mohli mít potíže Piráti nebo SPD. Naopak lidovci, kteří jsou tradičně silní v Jihomoravském kraji, a TOP 09 s ODS, které dosud dosahovaly dvouciferných výsledků v Praze, by mohli být v klidu.

Vláda jedné strany

Současné předvolební průzkumy však nutí teoretiky přemýšlet ještě o jiné variantě, která byla dosud na celostátní úrovni nemyslitelná. Že by vítěz voleb získal ve Sněmovně víc než sto mandátů a při sestavování vlády by tedy nepotřeboval žádného spojence.

„Ta šance tady je. Stát se to může, pokud by hnutí ANO bylo výrazně silnější než ostatní politické subjekty, mezi kterými nebude nikdo, kdo by byl zřetelně druhou silou,“říká Lebeda. „Pokud by se sociální demokracie stala jednou z řady středních, nebo spíše menších stran, byl by to ten nejlepší základ pro to, aby se hnutí ANO dostalo do této situace,“dodává. Opět to vychází z toho, že zatím dominující hnutí ANO v tuto chvíli podle průzkumů nemá rovnocenného soupeře. Pokud by se k případným slabým ziskům ČSSD či KSČM přidal také neúspěch lidovců nebo TOP 09, byl by tento scénář nasnadě.

Právě obava z vlády jedné strany byla jedním z hlavních důvodů, proč lidovci minulý týden odpískali koalici se Starosty. V rámci ní by totiž museli pro vstup do Sněmovny získat deset procent hlasů, což zatím průzkumy ukazovaly jako velmi nejistou misi.

„Nechceme riskovat, že by tady mohla být vláda jedné strany,“vysvětloval Bělobrádek. Procento hlasů, které propadne, totiž hraje velkou roli.

„Čím víc hlasů propadne, tím víc získá vítěz. Říkám, že se živí na mrtvolách. Když propadne 20 procent hlasů, je to vidět,“přikyvuje Gerloch.