Firmy se přetahují o uchazeče. Ti si mohou dovolit říct o víc peněz

Kdo si v Praze hledá práci, může se nyní probrat nabídkou více než 35 tisíc volných míst. Zaměstnavatelé je nemají kým zaplnit.

Na jedné straně spousta volných pozic, na straně druhé málo uchazečů, kteří by je mohli zaplnit. Nízká nezaměstnanost v Praze, která meziměsíčně opět o něco poklesla, je pro ekonomiku pozitivním trendem. Nedostatek lidí, kteří si hledají práci, však většinu pražských firem paradoxně trápí. Zaměstnavatelé se totiž musí často přetahovat o volné lidi. Nové zaměstnance se firmy snaží přilákat na vyšší nástupní platy nebo nejrůznější benefity.

„Metropole má jednu z nejnižších nezaměstnaností v Česku. Pražské ekonomice se nyní daří, takže soustavně narůstá nabídka pracovních míst. To ale znamená, že firmy jsou pod tlakem a jen obtížně shánějí nové zaměstnance,“vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.

Ke konci června činil podíl nezaměstnaných v hlavním městě 2,9 procenta. Bez práce bylo celkem 26 208 lidí, což je o 7 881 méně než v polovině roku 2016. Počet volných pracovních míst naopak meziročně vzrostl o 17 268 na současných 35 483. Na jedno volné místo tak v Praze připadá 0,7 uchazeče.

„Nedostatek uchazečů je vzhledem k velmi nízké nezaměstnanosti patrný téměř ve všech oborech – výrobou počínaje přes různé typy služeb až po školství,“uvádí ředitelka pracovního portálu Profesia.cz Zuzana Lincová. V letních měsících je podle ní navíc v Praze také velká poptávka po sezonních zaměstnancích v restauracích, hotelech a cizineckém ruchu obecně.

Nízká nezaměstnanost a vysoká poptávka firem po nové pracovní síle se dotkla i těch největších pražských zaměstnavatelů. Situaci s nedostatkem uchazečů řeší například pivovar Staropramen. „Zásadní pokles počtu vhodných kandidátů vnímáme zejména u technických pozic a dále pak u pozic s úzkou specializací, kde požadujeme jedinečnou znalost či delší praxi,“uvádí personalistka Staropramenu Petra Hosová.

Podobné zkušenosti má také Komerční banka, která se v Praze potýká s nedostatkem kandidátů na obchodních pozicích a v oblasti informačních technologií a práce s daty. „Letošní rok se nedostatkem pracovních sil na trhu práce od těch předchozích významně liší,“potvrzuje manažerka Komerční banky Martina Maričová.

Problémy najít potenciální zaměstnance mají i firmy, které mezi uchazeči hledají odborníky v oblasti zdravotnictví. „Sehnat stomatologa s odpovídající praxí a zkušenostmi je velmi náročné, podobně tomu je u zubních asistentek,“říká Ivan Koblic, ředitel zubní kliniky Schill Dental Clinic.

Firmy lákají na benefity

Uchazeči o práci tak mají v současné době podle odborníků poměrně velkou možnost uspět, pokud si u pracovního pohovoru řeknou o vyšší nástupní plat. „U těch nejžádanějších profesí vede situace na trhu práce k tomu, že nabízené mzdy jsou zajímavější,“říká analytik Dufek a dodává, že toho lidé začínají při vyjednávání o platech skutečně využívat a také si při hledání nové práce více vybírají.

Zaměstnavatelé na tento fakt postupně reagují a platové podmínky upravují. Od března navyšoval o čtvrtinu nástupní plat například obchodní řetězec Lidl. O 14 procent vzrostly od července mzdy také zaměstnancům Teska. Podobně postupovala i společnost O2, která zvýšila jak nástupní plat, tak motivační odměny.

Kromě lepších platových podmínek se firmy snaží přilákat uchazeče třeba nabídkou benefitů. Postupně proto navyšují rozpočty na stravenky, možnost práce z domova nebo slevy na sport a rekreaci.

„Nejlépe je tento nárůst vidět u výrobních firem, u kterých v roce 2010 činil průměrný roční příspěvek na volnočasové benefity 3 000 korun a letos dosahuje již dvojnásobné částky,“říká Václav Kurel, ředitel firmy Benefit Plus, která firmám poskytuje zaměstnanecké volnočasové benefity.