Málo biomrkve, moc vína

Na ekologické zemědělství šlo loni v Česku 31,4 milionu eur. Produkce se míjí s poptávkou

Jan Brož redaktor MF DNES

a těch číslech na první pohled něco nesedí. Německo je druhý největší trh s biopotravinami na světě. Bioprodukty se na celkových výdajích Němců za jídlo podílejí 4,8 procenta. Celkem se tam v biu protočí kolem 246 miliard korun ročně a ekologicky se obdělává 7,1 procenta tamní zemědělské půdy.

Češi oproti tomu nevydají za bio ani procento svých potravinových výdajů. Podle posledních dostupných dat za rok 2015 to bylo jen 2,25 miliardy korun. A přesto v jednom ohledu Němce dalece předčíme. Ekologicky se zde obhospodařuje více než 12 procent zemědělské půdy.

Zdálo by se tedy, že tuzemský trh musí biopotravinami přetékat. To je sice pravda, ale jen částečná. Dotovaná produkce se v mnoha ohledech zcela míjí s poptávkou. Obchodníci i zpracovatelé marně shánějí některé suroviny. „Velké problémy máme například s dodávkami některých luštěnin nebo semínek olejnin, které v Česku nikdo nepěstuje,“říká Martin Hutař, majitel společnosti Pro Bio, jednoho z největších tuzemských zpracovatelů.

Například tuzemská biozelenina je značně nedostatkovým zbožím. Především mrkev se cení zlatem a velká většina produkce končí v zahraničí. Podle údajů ministerstva zemědělství je rozdíl v ceně u konvenční a u biomrkve vůbec nejvyšší ze všech komodit a v průměru dosahuje 225 procent. Vzniká tak začarovaný kruh. I cenová tolerance zákazníků ochotných si za bio připlatit Podíl na celkové spotřěbě