Račte dál, Romové, bude psina
Slibuje-li francouzská komedie nekorektní humor, lze se spolehnout, že v konečném vyznění bude korektní až hrůza. Což je přesně případ filmu Srdečně vás vítáme, v němž kvůli neuváženému slibu v televizní debatě musí bohatý intelektuál pozvat do vlastního sídla romskou velerodinu.
Hřbitovní kvítí
Režisér Philippe de Chauveron sklidil úspěch s předchozí obdobnou veselohrou Co jsme komu udělali?, jejíž hrdina v podání Christiana Claviera vyvdal dcery za roztodivné zetě od muslima přes Číňana po Žida. Týž herec nyní představuje žvanivého humanistu, jehož krásné teorie o lidské rovnosti narazí na realitu. Jenže realitu nikoli ostře satirickou, nýbrž smířlivě úsměvnou, protože romská komunita, kterou film představuje, má spíše folklorní znaky neškodných veselých dobráků se srdcem na dlani.
Když jako výraz díků pro hostitelovu manželku ukradnou květinový věnec z cizího hrobu, myslí to přece upřímně, jen jsou trochu jako děti. A že pěstěnou zahradu promění v tábořiště? Jednak ji zbaví krtků, jednak si pokrytec, který si ze svého vstřícného gesta dělá reklamu, nic jiného nezaslouží.
Ovšem i jako kritika sluníčkářského multi-kulti kazatelství je snímek chudozubý. Drží se okatých symbolů snobské zhýčkanosti na jedné straně a spontánní družnosti na straně druhé, zdravý selský rozum nájemníků staví proti vyumělkovanosti zosobněné rádoby avantgardními výtvarnými pokusy hrdinovy manželky. Navíc scénář neváhá použít i takové klišé, jaké ztělesňuje čistota mladých duší: domácí totiž mají syna, Romové zase přísně střeženou panenskou dceru.
Rasismus mezi imigranty
I po filmařské stránce působí snímek Srdečně vás vítáme jako televizní hříčka z minulého století a herecky stojí za zmínku pouze představitel romského kápa Ary Abittan, pařížský rodák, jenž má za sebou přes dvacet filmových rolí včetně debutové postavy agenta Mossadu. Přesto pár úsměvů snímek vyloudí. Zaslouží se o ně třeba jazyková hříčka Rom a CD-ROM, pracovní převlek Romů za výnosnější Peruánce a především indický sluha, který na rozdíl od panstva svou povýšenou přezíravost vůči Romům vůbec neskrývá.
Právě v jeho postavě se nabízel vskutku originální potenciál tematiky rasismu mezi imigranty samými. Což by bylo rozhodně zajímavější než krotká psina s očekávatelnou lekcí vzájemné tolerance.