Stažené stulpny, přesná šajtle. Danny bavil Eden

Smíčem se rád pomazlí, ale pak ho umí v pravou chvíli poslat přesně tam, kam chce. Umí tvrdě vystřelit, mazaně přihrát a občas i pobavit pěknou kličkou. Přitom se nefláká – když je potřeba, jde klidně do skluzu.

Všechno tohle ukázal v přípravě na novou sezonu Danny, nejhvězdnější posila fotbalové Slavie. A tak byli fanoušci nejen namlsaní, ale i zvědaví: půjde mu to tak dobře i v ostrých zápasech?

Včerejšek a úvodní díl boje o Ligu mistrů s běloruským BATE Borisov naznačil odpověď: Ano, půjde. S tímhle Portugalcem může být Slavia a potažmo i celá liga o něco líbivější.

Danny totiž umí upoutat – a to třeba už jen cestou z tunelu na hřiště. Vychází poslední, pár metrů za ostatními. Stulpny ležérně stažené hluboko pod kolena. Volný krok. Působí, jako by si šel zahrát na pláž s kamarády, ale...

Když zazní hvizd, přepíná z pohodové fáze do režimu dravce.

„Nepřišel jsem, abych si užíval život, ale abych střílel góly a nahrával na ně. Tak, jako jsem to dělal všude,“sliboval před sezonou.

Včera gól nedal, ani asistenci si nepřipsal, ale výkonem navnadil. Co stačil ukázat, než čtvrt hodiny před koncem vystřídal?

Už po sedmi minutách se kousek za vápnem položil do obtížného voleje, ale běloruskou zeď jeho bomba neprobourala.

Jindy mazaně podebral míč a přes nohu soupeře ho dloubl k Hušbauerovi.

Pořád chtěl být u balonu, jako by byl na kontaktu s ním závislý. A bylo až s podivem, jak často mu běloruští soupeři dopřávali prostor.

Možná si nevěděli rady s tím, kdo má vlastně chlapíka s hustými vousy pokrývat – byl totiž každou chvíli jinde.

Že by snad zůstal přilepený u levé čáry? Možná tak v zápisu o utkání, realita se výrazně lišila. Sem tam si seběhl pro balon hluboko do středu hřiště, pak si zase vyměnil místo s van Burenem a trápil soupeře na pravé straně.

Kopal rohy i přímé kopy a parádu předvedl po pětadvaceti minutách: míč si navedl od čáry na střed a milimetrovou šajtlí našel ve vápně volného van Burena, který ale špatně zpracoval.

Nepřišel jsem, abych si užíval život, ale abych střílel góly a nahrával na ně.

Aby nevznikla mýlka: ani on nehrál bez chyb. Třeba po pasu Rotaně se mu balon zvláštně zamotal pod nohama a pokus o centr skončil v autu. Sem tam to s hrou na efekt přehnal.

Ale většinu času ukazoval, proč si ho v ruském Petrohradu fanoušci vážili. I ty slávistické si získal, takže když opouštěl trávník a za čárou se pokřižoval, mohl si užít hlasitý potlesk.

Když bude takhle válet dál, uslyší ho v Edenu ještě mockrát.