Praha vlastní jen třetinu města
Magistrát má nedostatek pozemků, na nichž vzniknou nové čtvrti. Hodlá je proto vykupovat
Benedikt Lederer redaktor MF DNES
Na svém území je metropole malým pánem. Nevlastní totiž dostatek důležitých lokalit, o jejichž budoucí podobě by díky tomu mohla rozhodovat. Vládnou v nich soukromí investoři.
„Magistrát spolu s městskými částmi vlastní jen třicet procent všech pozemků v Praze. Většinou jde ale o komunikace, na nichž se nedá stavět. Chybí nám tedy dostatek strategických pozemků, které by sloužily k dalšímu rozvoji,“říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení). Jak vyplývá z analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), zhruba polovina všech pozemků v metropoli je v soukromých rukou, ať už firem, nebo jednotlivých osob. Chuďasem se však stalo město vlastním přičiněním.
V 90. letech totiž magistrát bez rozpaků rozprodával své pozemky, mezi nimiž byly i ty strategicky důležité, které se začaly nebo teprve začnou zastavovat. Podobu nových čtvrtí si však určí ve větší míře vlastníci. Aby se problém nadále neprohluboval, má Praha zastavit prodej svých pozemků a naopak začít s vykupováním. Už na to vyčlenila půl miliardy korun. Pokud by radnice všechny peníze vyčerpala, doplní se další z rozpočtu. V současnosti už je jasné, že část peněz půjde na nákup památkově chráněné budovy na Nákladovém nádraží Žižkov.
Peníze chce také město použít na napravení nesmyslných prodejů, kterých se radnice hlavního města v minulosti dopustila. Jde třeba o pozemky kolem rybníku Džbán u přírodní rezervace Divoká Šárka. Lukrativní parcely i s chátrajícími budovami bývalého rekreačního zařízení koupila v roce 2012 společnost Molepo od někdejšího podniku Pražská kanalizace a vodní toky s tím, že tam postaví nové byty.
Proti záměru se ale postavili obyvatelé i radnice Prahy 6, na jejímž území se lokalita nachází. Investorovi se navíc nepodařilo prosadit změnu územního plánu, která by mu výstavbu umožnila. Proto před dvěma lety městská část projevila o pozemky zájem a navrhla tam vybudovat park a volnočasový areál. Magistrát se je od té doby snaží vykoupit zpátky. Obě strany nad prodejem jednají, na ceně se však dosud nedohodly.
Neshody se zástupci státu
Ne všude však bude mít město možnost se k odkupu vůbec dostat. Lidé z Prahy 7 si dlouhodobě stěžují na fakt, že střed významného Letenského náměstí zabírá nevzhledný supermarket. Objekt však jeho vlastník nechce prodat, ač už o tom zástupci města zkoušeli jednat.
Než aby iniciovalo podobná jednání, bude město podle Kolínské nejspíše kupovat pozemky, které majitelé sami nabídnou k prodeji.
„Praha by měla kupovat místa, u nichž zatím není naplánována podoba jejich budoucí zástavby. Město tam samo určí, jak mají ulice a zástavba vypadat. Jednotlivé parcely pak prodá investorům,“popisuje ideální postup ředitel IPR Ondřej Boháč. Vhodnými územími jsou podle něj pole nebo takzvané brownfieldy, bývalé tovární nebo nádražní plochy, které už neslouží svému účelu.
Ačkoli je mnoho z nich už v majetku soukromých vlastníků, některé části lokalit ještě patří státním společnostem nebo samotnému státu. S ním město vyjednává o získání některých pozemků. Před dvěma lety vytvořil magistrát společně s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) pracovní skupinu, která řeší směnu městských pozemků za státní.
Zatímco práci skupiny si obě strany pochvalují, podle náměstkyně primátorky není spolupráce s ÚZSVM jen zalitá sluncem. „Máme s touto institucí velký problém, protože se s ní nedaří domluvit, aby městu přednostně nabízela pozemky v Praze a nepokoušela se je prodat na volném trhu,“tvrdí Kolínská. Mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka namítá, že instituce postupuje podle zákona. „Úřad je povinen respektovat zákonnou úpravu, která neupřednostňuje obce a kraje oproti jiným nestátním subjektům. Nicméně veškeré informace o výběrových řízeních vždy obcím zasíláme, ačkoliv to není zákonná povinnost,“uvedl Ležatka.
Úřad se nebrání jinému způsobu nabízení pozemků, musel by se ale změnit zákon. Takovou změnu už prosazuje Svaz měst a obcí ČR.
Kromě pozemků, které se jednou mohou zastavět, hlavní město usiluje i o území plná zeleně, kde stavba není možná. Praha chce taková místa využít kupříkladu na tvorbu protipovodňových opatření.
Příkladem z nedávné doby je odkup 150 tisíc metrů čtverečních v Praze-Křeslicích. Magistrát tam hodlá vybudovat přírodní prohlubeň, do níž se v případě povodní přelije místem protékající Botič, který je přítokem Vltavy.