Němci nemají zbraň na „mučedníky“z marketů
Tři dny a trojí násilí v Německu znovu vyvolaly diskusi o tom, jak zlepšit bezpečnostní situaci v zemi. Jako už několikrát předtím.
Německo má za sebou divoký víkend. V pátek vraždil v hamburském obchodě s potravinami mladý Palestinec. V sobotu se v Drážďanech poprala skupina asi sedmdesáti mužů, které policie popsala jako „pocházející z afrického a arabského prostředí“. V neděli nad ránem Iráčan zabil jednoho člověka v hudebním klubu v jihoněmecké Kostnici a další dva zranil. V neděli ještě kvůli planému poplachu proběhl velký policejní zátah v Erfurtu.
Stejně jako po prosincovém atentátu na vánoční trh v Berlíně se i nyní němečtí politici předhánějí v tom, kdo útok více odsoudí a kdo nabídne nejlepší nové řešení, jak se s násilím vypořádat. Podobně tomu bylo také po loňských letních atentátech v bavorských městech Ansbach, Würzburg a Mnichov.
Do země jen s platným pasem?
Poslanec vládní CDU Wolfgang Bosbach například navrhuje, aby úřady přijímaly žádosti o azyl jen tehdy, pokud se žadatelé budou moci prokázat osobními doklady. „Musíme přece mít přehled o tom, kdo vstupuje do země. To dodatečně získané otisky prstů nikdy nemůžou nahradit,“řekl deníku Bild.
Další pak nabádají k tomu, aby spolkové země využívaly možnosti detenčních center a zadržovaly osoby určené k deportaci v mezidobí, kdy čekají na vydání nových cestovních dokladů. Podle stávající praxe totiž i po rozhodnutí o vyhoštění často žijí dál na ubytovnách pro uprchlíky.
Bezpečnostní analytici pak varují, že ani dva roky po vrcholu migrační krize nemá Německo právní rámec, který by jasně určoval pravomoci úřadů a policie například při zadržování a kontrolách migrantů na hranicích.
Azylant z Norska
Zejména případ z Hamburku vyvolává mnohé otázky. V obchodě vraždil odmítnutý žadatel o azyl, Palestinec narozený ve Spojených arabských emirátech. Neuměl sice německy, zato velmi dobře anglicky, norsky a švédsky.
Do Německa přijel bez cestovního pasu z Norska, tedy z bezpečné země. Jak je možné, že mohl v Německu zažádat o azyl? A jak je možné, že poté, co úřady jeho žádost zamítly a nařídily deportaci, ji stát nedokáže uskutečnit? Ptají se Němci.
K odkladu deportace totiž často stačí, aby odmítnutí žadatelé o azyl měli lékařské potvrzení o tom, že jejich zdravotní stav není dobrý, nebo aby úřady v jejich domovských státech nespolupracovaly při zprostředkování cestovních dokladů.
„V Německu panuje rozšířená představa, že kdo už se jednou jakýmkoli způsobem do země dostal, může tady také zůstat. To však neúměrně zatěžuje činnost policie a tajných služeb, které musí dohlížet na tisíce potenciálních útočníků,“píše evropský korespondent deníku Die Welt Dirk Schümer.
Zemřít jako mučedník
Podle Nejvyššího státního zastupitelství chtěl útočník v Hamburku zemřít jako mučedník. Jeho čin označuje jako teroristický, motivovaný islamismem. V pátek odpoledne vešel do supermarketu Edeka, z regálu vzal kuchyňský nůž s dlouhou čepelí a začal útočit. Prvního napadeného zabil, dalších sedm zranil.
Dosavadní vyšetřování zatím nepřineslo žádné důkazy o tom, že by 26letý Ahmad A. byl součástí takzvaného Islámského státu nebo jiné teroristické organizace. Nejspíš se radikalizoval sám a nejspíš s nikým dalším nespolupracoval.
Podle vyšetřovatelů měl Ahmad A. také psychické problémy a v poslední době se začal zabývat radikálně islamistickými tématy.
Podobné případy představují pro německé úřady a policii problém. Sledování potenciálně nebezpečných osob je velmi drahé, a pokud neexistuje přímé podezření, že plánují útok, není možné jim včas ani zabránit.