Ropid zavede noční víkendové vlaky
PRAHA Organizátor dopravy od prosince o víkendech posílí noční spojení Prahy se středočeskými městy, tak aby se dostali domů ti, kteří vyrazili do hlavního města za zábavou. Nové spoje vyplní mezeru mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno.
„Noční vlaky jezdí už teď, poslední však vyjíždí po půlnoci. Od prosince přibudou nové spoje směrem do Prahy i z ní do středočeských měst,“uvedl Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která v Praze organizuje dopravu. Noční vlaky ze všech měst do Prahy přijedou ve 2.20, o pár minut později ve 2.30 se zase rozjedou do středočeských měst. „Pokud budou cestující spoje využívat, můžeme uvažovat o jejich rozšíření,“dodal Drápal.
Už teď mohou lidé za Prahu nočními autobusy, ty však jezdí jen do nejbližších měst za metropoli. Vlaky naopak budou jezdit i do vzdálenějších měst jako Kladno, Beroun, Lysá nad Labem, Benešov a další.
Vlaků přibude i ve špičce
Nové vlakové spoje přibudou také v dopravní špičce v pracovních dnech. Na lince S5 z Prahy směrem na Kladno to bude nový pár spěšných vlaků. Více vlaků pojede na lince S6 z Prahy přes Nučice do Berouna, na lince S3 na trati Všetaty–Praha a na lince S7 pojedou za dopravní vytíženosti vlaky z Radotína až do Řevnic. Posílení vlaků se dále dotkne linky S2 mezi Prahou a Lysou nad Labem nebo linky S9 z Prahy do Benešova. Linku S65 z Hostivice do Prahy vlaky obslouží ve všechny pracovní dny, nejen během školního roku. Zkrátí se také intervaly na linkách S8 a S80. (stu)
PRAHA Zrod jedinečné barokní budovy karlínské Invalidovny do detailu mapuje stavební dokumentace. Kameny na základy pocházely ze Žižkova, opuka z Proseka, vápenec z Braníku a dřevo se splavovalo po Berounce. Na základní kámen poklepal v polovině srpna před 785 lety císař a český král Karel VI. O pět let později práce na velkorysém komplexu za branami pražských měst utichly.
„Dokončena byla pouze devítina projektu. Můžeme usuzovat, že stavba byla zastavena poměrně náhle,“popsal konec prací historik Emanuel Poche. Poslední účty pocházejí ze srpna stejného roku. Dobudování velkolepého areálu přerušil nedostatek peněz a zřejmě i předimenzovaný projekt. „Komise vypočítala, že na realizaci původního plánu by bylo třeba více než milion zlatých a stavba by pokračovala ještě 40 let,“uvedla historička Kateřina Turková. Invalidovna podle původního projektu by se monumentalitou vyrovnala Invalidovně v Paříži, první svého druhu v Evropě.
Na počátku projektu karlínské Invalidovny stály peníze z nadace císařského generála a diplomata Petra Strozziho. „Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého než smrt, leč hodina její jest nejistá, já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích, ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci z mého majetku a na něm zaopatřováni byli,“napsal Strozzi v testamentu z roku 1658. O šest let později padl v boji proti turecké invazi na Muře v Chorvatsku.
Místo pro Invalidovnu se v pražských městech hledalo ve 20. letech 18. století. Ve hře byly pozemky na Kampě nebo za Újezdskou branou na dnešním Smíchově. S posvěcením císaře Karla VI. padla volba na Špitálské pole, dnešní Karlín. Pozemky stály 35 tisíc zlatých.
Dientzenhoferovo dílo
Plány na stavbu vytvořil slovutný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer, který se mimo jiné podílel na stavbě prelatury Břevnovského kláštera anebo Zrcadlové kaple Klementina. „Projekt počítal se stavbou v podobě čtverce o délce strany 300 metrů. Síť křížových chodeb rozdělovala areál na devět dílů, z nichž prostřední tři, v severojižní ose, tvořily dohromady centrální dvůr s podélným kostelem,“popsal stavbu Emanuel Poche. Ve středu areálu plánovali tvůrci chrám sv. Kříže s kupolí o rozpětí 17 metrů, podrobná dokumentace se však nedochovala.
V komplexu se počítalo i s 14 hlavními schodišti, dvory, kašnami, refektářem,
slavnostními sály, krámky, školou či nemocnicí s oddělením pro choromyslné. „Plánovaná stavba měla zabírat plochu od dnešní Urxovy ulice k úpatí Vítkova,“popsal historik Pavel Vlček.
Poté, co se nepodařilo uskutečnit tyto příliš velkorysé plány, došlo k úpravám, aby areál sloužil ve zmenšené podobě. Pár let po dokončení za vlády Marie Terezie se komplex stal domovem dvou set vysloužilců. Nadace pro ně koupila i vinici Sluncovou a Riedlovský mlýn. Za objektem pod Vítkovem v polovině 18. století vznikl vojenský a evangelický hřbitov. Poslední památkou na něj je kaple s freskou korunování Panny Marie z roku 1753 na konci Pernerovy ulice.
V roce 1874 Invalidovna poskytovala útočiště 1 400 vysloužilým vojákům. Park v roce 1898 ozdobila Strozziho busta od Mořice Černila. Veteráni ve 30. letech 20. století získali nový azyl v Hořicích. Zdejší invalidovnu vybudovalo ministerstvo národní obrany na Strozziho pozemcích. Na základní kámen poklepal ministr Karel Viškovský. Strozziho odkaz zabrali v roce 1942 nacisté. Do Invalidovny se nastěhovala nadace pro kolonizaci českých zemí německými vojenskými vysloužilci. Strozziho nadaci definitivně zlikvidovali komunisté v 50. letech. Na účtech měla více než 21 milionů korun.