MĚSTSKÉ PLÍCE

Některé byly dlouhodobě zanedbané, zarostlé, zchátralé a nefunkční. Jiné vznikly teprve nedávno. Jedno však mají společné, jejich současná podoba láká spoustu místních i turistů. Možná zlákají i vás.

JIRÁSKOVY SADY (LITOMĚŘICE)

Největší a nejoblíbenější park ve městě přestal už před lety splňovat v mnoha směrech svůj účel a vyžádal si výraznou změnu, která potěšila všechny generace. Pro děti jsou určena tři hřiště včetně dopravního, další sportovní hřiště má večerní osvětlení pro míčové hry. V zajímavě řešeném otevřeném altánu se můžou scházet teenageři a na psích loukách pohodlně venčí čtyřnohé mazlíčky i starší lidé. K odpočinku slouží dřevěné hranoly nebo kmen jednoho z topolů, které bylo předtím nutno pokácet. TIP: Neobvyklý orientační systém, navržený dvojicí studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, prochází celým parkem a rozděluje ho na pomyslných 30 parcel. Nízké dřevěné sloupky usnadňují orientaci a nesou piktogramy s rozličnými motivy, které inspirují návštěvníky k různým aktivitám.

OSTROV SANTOS (SUŠICE)

Městský lesopark s říčními lázněmi získal svůj název podle klubu slavného fotbalisty Pelého, idolu kluků, kteří sem chodili kopat do míče. Park byl za první republiky centrem společenského dění v Sušici, po válce už jen pomalu chátral a oblíbený taneční parket i kuželník zanikly. Obnova ostrova na řece Otavě v duchu ,únosné míry nedbalé elegance‘ vytvořila na pozadí zdejšího lužního lesa městskou oddechovou zónu, jejíž součástí se stala hřiště a obnovený kuželník. Přibyly pohodlné přístupy k řece v podobě širokých kamenných schodišť a čtyři objekty od sochaře Václava Fialy včetně Pavilonu pro poslouchání ticha a Pavilonu pro pozorování hvězd.

TIP: Vodáky i příchozí na jižním cípu ostrova směrem od Šumavy vítá devítimetrová dřevěná zvonice. Zvon, který může rozhoupat každý příchozí, připomíná místní osobnost, pátera Františka Ferdu a jeho slova: „Příroda je lékárna boží.“

SKALNÍKOVY SADY (MARIÁNSKÉ LÁZNĚ)

Mariánskolázeňský centrální park je srdcem města už téměř dvě staletí. Václav Skalník začal na jeho koncepci pracovat v roce 1818. Tento významný umělecký zahradník a botanik považoval zvelebení zdejší zeleně za své životní poslání. V Mariánských Lázních po 19 let působil jako starosta, přátelil se například s J. W. Goethem a spolupracoval s J. E. Purkyněm. Hlavní městský park od té doby vystřídal více názvů, dnes se jmenuje po svém tvůrci, jehož busta park také zdobí. Před nedávnou dobou proběhly úpravy sadů s důrazem na obnovení romantického Labutího jezírka. Zeleným prostranstvím se vinou upravené cestičky a skupinky stromů se střídají s vodními plochami uprostřed květinových záhonů. Návštěvníci můžou obdivovat také Zpívající fontánu, ochutnat Balbínův pramen nově přivedený do kamenného pítka nebo si odpočinout na dřevěném molu s lavičkami.

TIP: Činnost Václava Skalníka se neomezovala jen na Mariánské Lázně. Podílel se rovněž na úpravách lázeňského parku v Karlových Varech nebo na přeměně francouzské zahrady u zámku Loučeň.