Zkáza. Borovice schnou po tisících
Strom, o němž se zpívá v české hymně, doplácí na sucho jako první
Desítky tisíc borovic usychají. Stromy, kterým se za normálních okolností na rozdíl od jiných dřevin daří i v suchých a písčitých půdách, se paradoxně staly jednou z prvních obětí několikaletého sucha, které sužuje Česko.
„Poškozena suchem může být už zhruba pětina borovic,“odhaduje Luboš Úradníček z Mendelovy univerzity. Rezavých korun uprostřed lesa přitom bude podle odborníků s největší pravděpodobností dále přibývat.
„Aktuálně nejvíce poškozená je oblast Třebíčska, ale suché stromy se objevují ve většině oblastí, kde jsou borovice v lesích zastoupeny,“říká Eva Jouklová z Lesů České republiky. Značně poškozeny jsou však borové lesy v Polabí nebo na Znojemsku.
Kořeny jsou na suchu
Borovicím paradoxně ubližuje vlastnost, která jim za běžných okolností dává konkurenční výhodu. Díky dlouhým kořenům čerpají vodu z větší hloubky, a tak jim běžné sucho, kdy voda chybí na povrchu, neublíží. Zdánlivě hůře jsou na tom smrky, jejichž kořenový systém se ve srovnání s borovicí rozrůstá těsně pod povrchem. Jenže to funguje jen do té doby, než půda vyschne do hloubky, jako se to stalo během posledních let u nás. Hladina spodních vod je pod normálem na celém území České republiky. „Mimořádně podnormální stav, kdy je hladina vody v mělkých vrtech na 50 procentech průměru, registrujeme ve východních a jižních Čechách a na jižní a střední Moravě,“říká klimatolog Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.
Za dobu, kdy se u nás hladina podzemních vod sleduje, nikdy tak nízko nebyla. „Ne že by nebyly suché roky, byla mezi nimi sedmi- až osmiletá prodleva, kdy se hladina stačila obnovit. Tento interval se teď ale zkrátil,“říká Martin Možný.
Kořeny borovic jsou kvůli tomu na suchu a voda z letních bouřek jim nepomůže. Stěží se dostane jen pár centimetrů pod povrch.
„V některých oblastech může být během pár let poškozena většina dospělých porostů. A nejen borovic,“říká Eva Jouklová. Další na řadě jsou duby, které čerpají vodu ze stejné hloubky jako borovice.
Borovice je dnes hned po smrku druhým nejčastějším jehličnatým stromem v Česku, ale do pár let by to mohlo být jinak. O tom, jak to s borovicí u nás dopadne, rozhodne sucho.
Jen týden poté, co se nad velkou částí Česka prohnaly silné bouřky, se tomu možná ne každému bude chtít věřit, ale sucho v zemi trvá už několik let. A to nejen na povrchu, ale především hluboko pod ním. Rezavé koruny usychajících borovic jsou vedle vysychajících studen signálem toho, že situace začíná být opravdu vážná.
Hladina spodních vod je pod průměrem na celém území Česka, kritická je situace především na jižní a střední Moravě, ale také ve východních nebo středních Čechách a v části jižních Čech.
Pro borovicové lesy je přitom pokles hladiny spodní vody doslova otázkou života a smrti. Z prudkých letních bouřek na rozdíl například od smrků totiž nic nemají. „Kořen borovice čerpá vodu z hloubky několika metrů, literatura uvádí pět až deset metrů,“říká Ivana Tomášková z České zemědělské univerzity v Praze.
Další na řadě jsou duby
Většina vody, která spadne na suchem ztvrdlou půdu během prudkého lijáku, odteče bez užitku. Voda, která se stačí vsáknout, se až ke kořenům borovice nedostane. Smrk, jehož kořeny sahají do hloubky třiceti až padesáti centimetrů, je na tom o něco lépe. Tedy pokud alespoň občas zaprší.
„S epizodami sucha souvisí hynutí smrků na severní Moravě nebo na pomezí Vysočiny, Jihomoravského a Jihočeského kraje. Hlavní vliv má pokles množství srážek a především jejich nárazovost,“říká Eva Jouklová z Lesů České republiky.
Nízká hladina spodních vod kromě borovic ohrožuje také duby, po buku druhý nejčastěji se vyskytující listnatý strom u nás. I on čerpá vodu ze stejné hloubky jako borovice a i ony už začínají usychat.
U borovic jsou dopady sucha vidět více. Opadané jehličí na rozdíl od listnatých dubů neumějí tak rychle nahradit. „Jehlice se u borovic obměňují po čtyřech až pěti letech,“vysvětluje Luboš Úradníček. Ztráta jehlic přitom znamená menší přísun důležitých živin, především kysličníku uhličitého, a tím další oslabení stromu.
I kdyby hladina spodních vod už zítra vystoupala až ke kořenům suchem oslabených borovic, budou se proto se suchem vyrovnávat ještě roky. S tím, že by hladina spodních vod v dohledné době výrazněji stoupla, přitom odborníci nepočítají.
Když ani sníh nepomůže
Ke zvýšení hladiny spodních vod by byly potřeba dva nebo tři vlhčí roky, rozhodující je přitom především množství podzimních a zimních srážek a ideální jsou zimy s dostatkem sněhu. To však klimatické modely nepředpokládají. „Vypadá to spíše, že minulá zima, kdy sníh napadl i v nížinách, bude výjimkou. Sněhová pokrývka v nížinách a středních polohách bude podle modelů vzácná a sněhu ubude i ve vyšších polohách,“říká Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.
O tom, že ani dostatek sněhu krajinu od sucha nemusí zachránit, se přesvědčili letos na jižní Moravě. V zimě tu sníh sice napadl, přesto tu je už od jara extrémně sucho. „Sníh napadal po holomrazech na promrzlou zem, voda z něj se do půdy nevsákla,“vysvětluje Možný. Po zimě dokonce meteorologové někde naměřili i nižší hodnoty než na podzim.
Rezavé koruny a vysychající studny jsou signálem, že situace začíná být opravdu vážná.