Historie se vrací: Ceuta a Melilla jsou v obležení
Dvě španělské enklávy na území Maroka jsou po staletích opět územím ve varu. Tentokrát kvůli migrační krizi. Cena za jejich udržení může být pro Madrid příliš vysoká.
Tomáš Lébr redaktor MF DNES
Svět tento týden zaznamenal incident, při němž do španělské městské enklávy Ceuta v Maroku proniklo šest desítek migrantů. Čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli zraněním, která si při tom způsobili.
Místy až osmimetrový dvojitý plot s ostnatým drátem na vrcholu vzalo útokem na 200 migrantů ze zemí subsaharské Afriky. Bylo to přitom „jen“pokračování série podobných útoků v Ceutě a další španělské enklávě v Maroku – Melille. Při jednom z nich se letos v únoru dostalo do Ceuty na tisíc lidí.
Ceuta a Melilla jsou pozůstatkem z dob, kdy Španělsku patřilo celé Maroko. Po vstupu země do Evropské unie v roce 1986 se proto automaticky staly součástí evropského společenství. Hranice Ceuty a Melilly jsou tak nyní jedinou pozemní hranicí mezi EU a Afrikou.
Mimo jiné to znamená, že komu se podaří na území španělských enkláv dostat, nemůže být automaticky vrácen zpět. Teoreticky běženci získají právo volně se pohybovat po celém schengenském prostoru. V praxi je španělské imigrační úřady umísťují do táborů v Ceutě, Melille a ve španělském přímořském městě Algeciras a tam rozhodují o jejich nároku na ochranu.
V každém případě jsou Ceuta a Melilla nyní městy, jejichž tvář se podstatně mění. Například obyvatelstvo Ceuty, kdysi výspy křesťanů v Africe, dnes ze zhruba poloviny tvoří muslimové. Je zde na 200 mešit, kde působí islámské školy. Sílí kritika, že tyto školy přispívají k radikalizaci studentů. Obavy zvýšil dubnový zátah španělské policie, při němž byla odhalena buňka teroristů v jedné ze škol.
A co se týče přílivu migrantů z mnoha zemí severní Afriky, má být ještě podstatně hůř. Jen v tomto roce zatím přibylo na takzvané španělské trase běženců trojnásobně a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky už varoval, že v těchto místech může brzy nastat podobná „tlačenice“jako na dnes nejvytíženější trase z Libye do Itálie.
Na dohled od vysokých bariér u Ceuty a Melilly jsou připraveny k dalším útokům na plot tisíce migrantů. Některé z „nájezdů“probíhají i tak, že se ploty snaží prorazit dodávky nacpané migranty. Mimochodem, podobná situace tu byla naposledy ve 20. letech minulého století, kdy Ceutu obléhal beduínský povstalec Abd al-Karí.
Maroko, pomoz!
Španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido nedávno uvedl, že zvládnutí migrace je nyní jednou z hlavních priorit vlády. K tomu však potřebuje pomoc Maroka. Jeho současný král Mohamed VI. momentálně nechává u ledu staletí hlásané nároky země na obě enklávy – investice z EU jsou pro něj důležitější. Odpor k jeho vládě však v zemi sílí hlavně ze strany islamistických radikálů. Koneckonců při nedávném útoku nožem na policisty právě v Melille terorista vykřikoval jméno Alucemac – marockého města, které je centrem islamistického odporu.
I když je nepravděpodobné, že by islamisté krále svrhli, boj o enklávy se může i pro panovníka stát otázkou prestiže. „Bez pomoci Maroka se může ochrana Ceuty a Melilly zhroutit – nebudou na ni peníze,“citoval americký list Washington Times vysokého činitele španělské pohraniční stráže. „Vzhledem k tomu, že enklávy leží na dohled od španělských břehů, se pak flotily lodí s migranty mířícími ke španělským břehům stanou prakticky nezastavitelnými,“dodal španělský činitel.