Ráj turistů ohrožují islámští radikálové
Maledivy, ostrovní stát v Indickém oceánu, jsou pro turisty rajskou zahradou. V zemi však získávají stále větší slovo islamisté.
Mají všechno, co patří ke snové dovolené. Křišťálově čistý oceán, pláže z bělostného písku, úchvatný podmořský svět i luxusní letoviska.
Tento „pozemský ráj“má však i svou odvrácenou tvář.
V poslední době se Maledivy dostávají do titulků světových médií z poněkud jiného důvodu: v této islámské zemi se probouzí radikalismus. V živé paměti zůstává loňská vražda liberálního bloggera Jamína Rašída, kterého ubodala skupina radikálů kvůli jeho textům.
Vláda poté začala více hovořit o zvýšení bezpečnosti zejména zahraničních turistů, kteří jsou hlavním zdrojem příjmů země. Nicméně podle kritiků vše zůstalo jen v rétorické rovině.
Přitom loni přijelo na ostrovy 1,2 milionu návštěvníků, většinou movitějších klientů, mezi nimi přes 30 tisíc Američanů.
V řadách Islámského státu
O tom, že obavy o zranitelnost masy turistů, kteří přijíždějí na Maledivy, nejsou přehnané, svědčí i nedávný šokující údaj. Podle něj mají v přepočtu na počet obyvatel státní příslušníci Malediv vůbec nejvyšší zastoupení v řadách Islámského státu. Jde o několik stovek Maledivanů.
Turistům často zůstává tato realita skryta. Ti méně informovaní si mnohdy ani nevšimnou, že přicestovali do země, kde žije 99 procent převážně sunnitských muslimů.
Do země, kde místní soud odsoudil patnáctiletou dívku ke sto ranám holí a osmi měsícům domácího vězení za to, že měla předmanželský sex (nejtragičtější na celém případu asi je, že nezletilou dlouho zneužíval její otčím).
Do země, odkud před časem vykázali Inda, protože u něj doma našli Bibli (její dovoz na ostrovy je zakázán, jeden výtisk na osobu smějí mít v kufru pouze turisté).
Islám je na Maledivách jediným povoleným náboženstvím. Lidé, kteří nejsou muslimové, nemají šanci získat tamní občanství.
Přitom v dobách bývalého autokratického prezidenta Maumúna Abdala Gajúma, který vládl ostrovní říši tři desetiletí, byly Maledivy považovány za umírněnou islámskou zemi.
Paradoxně po přechodu k demokracii v roce 2008 se mimo jiné otevřel i větší prostor pro náboženský extremismus. Na ostrovech se začal prosazovat konzervativní saláfismus přicházející hlavně ze Saúdské Arábie.
Plíživá netolerance
Od svržení Gajúma zmítá zemi politická krize, která ještě více nahrává vzestupu islamismu. Příležitost vycítili i džihádisté a v zemi postupně vznikly jejich buňky. Snaha informovat o nebezpečí, které představují, se setkala s odporem. Místní prominentní novinář Ahmed Abdulla Rilwan, stoupenec sekularismu, byl unesen.
Mezitím plíživě postupuje i netolerance ve většinové společnosti, a to ve všech aspektech života souostroví. Nový prezident Abdalláh Jamín například vetoval zákon, který měl akt znásilnění v manželství dostat na úroveň trestného činu. Vysvětlil to tím, že v zemi funguje právo šaría i se svým přísným systémem trestů.
Místní bezpečnostní síly tvrdí, že v současnosti nemají žádné poznatky o plánovaných útocích proti turistickým střediskům. Pravda je, že k ničemu takovému zatím nedošlo. Spoléhat na to však nelze.
Bezpečnostní experti se navíc netají názorem, že většina maledivských středisek není dostatečně vybavena na to, aby dokázala odrazit podobně rozsáhlé útoky, k jakým došlo například před dvema roky v Tunisku nebo na Bali v roce 2002.