Čeho se Melania Trumpová bojí v rodném Slovinsku?
Společnost
Slovinsko je země plná lahodných věcí, je jako čokoládová bonboniéra, říkají lidé. Rozkládá se mezi Benátkami a Dubrovníkem, mezi zelenými horami a tyrkysovým Jaderským mořem. Historické městečko Sevnica, jemuž dominuje středověký hrad, poskytlo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi jeho okouzlující třetí manželku, Melanii, z níž je nyní první dáma Spojených států.
Není divu, že lidé jsou tu na ni hrdí. Kdo by si pomyslel, tehdy v komunistických časech, když se tu 26. dubna 1970 Melanija Knavsová narodila, že by něco takového bylo možné? Její minulost, její přítomnost a její budoucnost jsou zdrojem nekonečného počtu historek a spekulací. Kolem Melanie tu vznikl téměř kult, ale týká se spíš představy o ní než ženy samotné. Ve městě se povídá, že se sem nevrátila nejméně posledních deset let.
Jeden z jejích místních životopisců Bojan Pozar naznačuje, že „buď mají její imigrační papíry nějaké skryté temné stránky, nebo ji ve Slovinsku něco děsí“. Nijak to ale neupřesňuje.
V roce 1992 se Melania odstěhovala ze Slovinska, aby pracovala jako modelka v Rakousku, Itálii a Francii. Zdá se, že se tato ambiciózní žena rozhodla udělat tlustou čáru za svou minulostí, a nikdy se nevrátila k životu ve Slovinsku.
Melanija Knavsová strávila ve Slovinsku více než 20 let života – většinu z nich v tomto městečku s 5 000 obyvateli, kde se v podstatě každý zná s každým.
Někteří lidé v Sevnici rádi mluví o tom, jak rodina Knavsových díky sňatku své dcery prosperuje. A říkají si – jak praví staré slovinské rčení – „jestli Melania podpírá tři rohy domu“. Jiní si pak sami pospíšili, aby se finančně přiživili na jejím štěstí. Své podnikání propojují s jejím jménem nebo chrlí knihy podporující Melaniin kult. Melania jim však nijak nepomáhá, což obyvatele Sevnice frustruje. „Odmítá poskytovat rozhovory slovinským novinářům, jako by se snažila Slovinsko odstřihnout od svého života,“řekl Pozar, spoluautor knihy Melania Trump: The Inside Story (Melania Trumpová: Zákulisní příběh), která podrobně líčí její minulost a současnost. „Když byla v květnu ve Vatikánu, snadno mohla skočit do letadla a být tu během 30 minut.“
To ale místní obchodníky nijak neodradilo, aby nezačali nabízet širokou škálu produktů pod značkou Melania a První dáma. Nejlepší kavárna v centru – Central Café – připravila Melaniin dort.
Také turistický obchod hradu prodává celou řadu produktů od salámu po víno, čaj, čokoládu, vše se značkou První dáma. A obchod se suvenýry také na pultu vystavuje nově vydanou knihu: Melania Trump: The Slovenian Side of the Story (Melania Trumpová: Slovinská strana příběhu) stojí na titulní stránce pod velkou rudou hvězdou komunistické éry.
Autor knihy Sandi Gorisek vypráví historii Melaniina rodiště v době za železnou oponou, kdy bylo Slovinsko součástí Jugoslávie. Jak autorův, tak Melaniin otec vstoupili do komunistické strany ze stejného důvodu – „aby vylepšili svůj společenský kapitál“, vysvětluje Gorisek. A není nijak překvapený, že začátkem 90. let se mladá, ambiciózní modelka Melania Knavsová rozhodla uniknout z šedé reality nestabilního Balkánu.
Místní životopisci často kritizují americkou první dámu, že překrucuje některé detaily ze svého života ve Slovinsku. Pozarův spoluautor Igor Omerza, bývalý náměstek starosty Lublaně a člen parlamentu, našel takových příkladů hned několik. „Melania Trumpová napsala, že její otec byl manažer – ale vlastnil obchod s náhradními díly pro automobily v Lublani. Psala, že její matka byla návrhářka – to není pravda. A že sama vystudovala fakultu architektury – to také není pravda; univerzitu nikdy nedokončila,“tvrdí. (ČTK, Daily Beast)