Airbnb chceme konkurovat hotelem bez restaurace
Nejrychleji rostoucí hotelová skupina CPI Hotels otevře dalších osm hotelů. Mezi nimi i jeden nízkonákladový, kterým chce konkurovat Airbnb.
Filip Horáček redaktor MF DNES
Dvacet devět hotelů CPI plní více Asijců, Rusů i Čechů. Vedle konjunktury pomáhá i to, že je Česko vnímáno jako bezpečná destinace, říká ředitel Jan Kratina.
Hotelový byznys zažívá zlatý věk. Rostou počty turistů a statisticky i výnosy z pokoje. Vnímáte to také, nebo je za čísly z trhu něco, co není vidět?
Ano. Růst je znát. To, co se objevuje ve statistikách, reálně pociťujeme. Hotelový byznys je o kapacitě, kterou se po překonání krize víceméně podařilo naplnit. Objem klientů dnes v jednotlivých hotelech tolik měnit nemůžete, pokud jste už před několika lety měli vysokou obsazenost. Vše je dnes o hře s cenou. Poptávka převyšuje nabídku a řeší se, za jakou nejlepší cenu pokoj prodáte. To se daří velice dobře.
Je tu prostor pro zdražování?
Jednoznačně. Je to klasická ekonomická křivka, kdy ceny rostou. O kolik, to záleží na destinaci. V tuto chvíli rosteme všude napříč celým portfoliem.
Hraje v tom roli i tlak zespodu, od zaměstnanců?
Je to spojené s ekonomickým růstem. Nahoru jdou veškeré náklady, nejen ty na personál. Pokud my rosteme s cenou, všichni dodavatelé dělají to samé.
Nakolik v růstu hotelového trhu hraje roli fakt, že Česko je zatím stále vnímáno jako bezpečná destinace?
Tuto otázku asi nikdo nedokáže přesně zodpovědět. Celý východní blok je vnímán jako bezpečná destinace, v návaznosti na teroristické útoky v západní Evropě. Rozlišit přesný nárůst díky bezpečnosti nebo ekonomickému růstu je poměrně složité, ale určitě to budou desítky procent v objemu, který navíc přichází.
Od roku 2014 expandujete do mnoha zemí. Do Maďarska, Ruska i Polska. Kde se daří nejvíc?
Celou dobu v těchto destinacích rosteme. Na základě zkušeností z ČR a zejména z Prahy dokážeme dobře odhadnout tamní vývoj. Tyto trhy se totiž pohybují několik let za Prahou, která je lídrem východního regionu. Třeba Budapešť je v nabídce služeb pro turisty víceméně podobná Praze. Díky tomu umíme předvídat, Praha je ve vývoji zhruba o čtyři roky napřed. Je to opravdu zajímavé a využíváme toho.
Tvrdíte, že máte silný nárůst české klientely. Čím to je? Plní Češi spíš levnější hotely?
Zájem není jen o nižší cenové kategorie, ale už i o luxusní segment, a to i mimo Prahu. Má to více důvodů. Lidé už hodně cestovali do zahraničí a nechtějí poněkolikáté navštěvovat stejnou destinaci. Druhým důvodem je, že se obrovsky zúžil prostor zemí, kam se Češi nebojí cestovat. Třeba letos jsme měli vůbec poprvé v našem hotelu ve Špindlerově Mlýně tři měsíce před začátkem prázdnin skoro vyprodáno.
Roste role sdílené ekonomiky. Do popředí se dere Airbnb, které chce víc konkurovat hotelům nabídkou prémiových apartmánů. Vidíte v tom hrozbu?
Nedokážu si to představit. Luxusní hotel není o tom, jak vypadá pokoj, ale jaké další služby dostáváte. A ty jsou podle mě důležitější než design pokoje. Jediná hrozba je, že Airbnb nefunguje podle stejných parametrů jako ostatní podnikání. Všechny podnikatelské aktivity by měly mít rovné podmínky, pokud jde o legislativu, odvod daní apod. Na druhou stranu, pokud budeme jen brečet, můžeme tím trpět. Trendu můžeme čelit tím, že budeme hledat alternativy, jak prodávat podobným stylem. Nabízíme hotely, které mají jasnou historii i označení, u nichž víte, kam jedete a jaké služby můžete dostat. U Airbnb dostanete za nižší cenu službu s větším rizikem. Momentálně necítíme hrozbu v tom smyslu, že bychom kvůli tomu zavírali hotely.
Jak konkrétně tomu chcete čelit?
V tuto chvíli chystáme v Praze v rámci rekonstrukce smart hotel, kde by měl být klient více nezávislý. Snižujeme tam různorodost služeb a soustředíme se hlavně na ubytování. Nedostanete sice služby typu a la carte restaurace, ale získáte více komfortu a zábavy díky novým technologiím. Tím můžeme konkurovat Airbnb. Jde o koncept Limited-Service hotelů, které už jsou v zahraničí hojně využívané. Za jistou alternativu k nabídce Airbnb může být také považováno naše rezidenční ubytování pod značkou Mamaison.
Jak by se měly Airbnb a podobné služby regulovat?
Měla by být nastavena jasná pravidla, musí platit stejné hotelové i turistické taxy, daně a vést evidenci klientů stejně jako my.
Od roku 2014 silně expandujete. Co nového chystáte?
Letos máme za sebou akvizici z Ústí nad Labem, kde jsme převzali konkurenční hotel Vladimir. Máme v tuto chvíli osm rozpracovaných projektů, které určitě budeme realizovat. Jde především o rekonstrukce budov, které po dohodě s investorem přestavíme na hotely. Projekty máme doma i v zahraničí. Jeden projekt v pokročilé fázi chystáme v Brně, budeme se rozšiřovat i v Budapešti a Bratislavě. Hotely začleníme do našich značek Mamaison i Clarion. Jeden z projektů bude pod novou značkou.
Proč se zaměřujete hlavně na čtyřhvězdičkové hotely?
V rámci strategie naší bezpečné expanze. Čtyřhvězdičkový hotel je i z hlediska konferenčního byznysu pořád brán jako produkt, kam lze přivést široké spektrum klientely. Pracujeme na tom, abychom byli schopni získat i jiné klienty, než v tuto chvíli jezdí.
V rámci skupiny nabízíte i obyčejné ubytovny. Má to pro vás ekonomický smysl?
Dvě ubytovny, které máme, mají velký ekonomický smysl. V rámci velkého objemu klientů se jim daří tvořit velký zisk. Procentuálně je zisk díky nízkým nákladům vyšší.
Jaké jsou nové trendy na hotelech? Není to tak dlouho, co začaly z pokojů mizet minibary, které se hoteliérům nevyplácejí.
Služeb, které nejsou výdělečné, je více. Třeba telefon na pokoji. Podobné služby jsou zapotřebí, aby hotely plnily svou klasifikaci, přitom třeba dnes už nikdo z pevné linky nevolá. Na recepci ale stále musíte mít spojení. Je pravda, že některé služby se centralizují. Trendem je, že velké hotelové řetězce při vývoji nových produktů nahrazují minibary automaty na chodbě. Hledá se co nejvíc možností, jak takové služby sjednotit, aby se ušetřila lidská práce. S ekonomickou konjunkturou se totiž řeší hlavně nedostatek pracovních sil.
Mění se skladba vašich hostů?
Určitě. Hodně lidí cestuje z Asie. Vrací se Rusové, kteří nejezdili kvůli politickým tlakům mezi Ruskem a západním světem. Ve vyhrocené době jezdili jen bohatí Rusové, ale už se vrací větší počty původních návštěvníků. Přibývá i Číňanů a Indů. Uvidíme, jaké změny nastanou s dalším politickým vývojem.
S rozvojem internetu posiluje role rezervačních portálů. Snažíte se jim vyhýbat?
Je to těžké. Ubytováváme milion dvě stě tisíc klientů ročně. Vývoji, který přichází ze strany rezervačních portálů, a tomu, co do něj investují, se nikdy jako solitér nevyrovnáte. I když byste chtěl prodávat přes svůj web, tak kvůli objemu toho, co ztratíte na rezervačních portálech, se sám nedostanete na výhodnější nabídku pro klienta. Obchodování přes portály je absolutní součástí byznysu. Zhruba polovinu rezervací máme přes internet, a to jen díky tomu, že máme velkou část konferenčních hotelů, kde ještě funguje klasický obchodní model osobního jednání s klientem.
Praha je v hotelovém byznysu lídrem východního regionu. Ve vývoji je zhruba o čtyři roky napřed. Díky tomu dokážeme dobře odhadnout tamní vývoj.
Jak vysoké provize platíte rezervačním portálům?
Mezi 15 a 25 procenty. Je to dost. I když v porovnání s ostatními náklady hotelů ne tolik. Na druhou stranu rezervační portály investují do vaší propagace obrovské peníze.