Španělská královna, to je prostě jen Penelope Cruzová
Nečekala jsem, že to bude takový rozdíl, ale v Martinovi mám proti sobě mladého kluka. Je mu kolem třiceti,
Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES
Když coby slavná herečka představující v nové roli Isabelu Kastilskou zpívá před kamerami Granadu, okouzluje celý štáb až k slzám. Penelope Cruzová prostě je panovnicí ohnivé krásy, ve filmu Španělská královna by ji sotvakdo mohl nahradit.
Ale stačí to, jestliže jde o návrat na půdu vydařenějšího díla?
Před válkou a po ní
V roce 1999 ovládl španělské ceny Goya snímek Dívka tvých snů, za nějž vedle Penelope Cruzové v roli hvězdy obletované Goebbelsem bodoval i Miroslav Táborský coby tlumočník. K hrdince a jejímu prostředí se nyní režisér Fernando Trueba vrátil. V Dívce tvých snů se španělký filmový štáb octl v Berlíně roku 1938, nyní se už po válce znovu schází v madridských ateliérech, kde v americké produkci se slavnou rodačkou v hlavní roli právě točí historický kostýmní velkofilm Španělská královna.
Film ve filmu
Hrdinka už vyrostla ve hvězdu Hollywoodu a režisér, s nímž kdysi měla poměr, sice přežil Mauthausen, ale doma mu hned hrozí jiný, frankistický lágr. Kolegové ho potřebují, protože americký veterán v režisérském křesle usíná, než stačí říci „Akce“, navíc jsou mu zavázáni za minulé časy – ale bojí se. „Jsme jenom komedianti“visí ve vzduchu, ať právě straší Hitler nebo Franco.
Stejné téma, stejné prostředí, mnozí stejní herci; přesto Španělská Hvězda hraje hvězdu královna zdaleka nedosahuje účinku Dívky tvých snů. S čestnou výjimkou „filmu ve filmu“, tedy vytrvale zábavného zákulisí plného falešných úsměvů, vzrušených klepů, žárlivé řevnivosti, milostných pletek, celého barvitého haraburdí továrny na sny, kde se mezi kašírovanou Jsem ráda, když se hra hraje deset dvacet let. Představení se mění spolu se mnou a partnery. Jak přijímám různé věci ze života, mění se můj přístup i chování. Je rozdíl hrát ve čtyřiceti, v padesáti a v šedesáti. Možná že budu hrát Šest tanečních hodin ještě v dvaasedmdesáti, tolik je totiž skutečně mé postavě Lily (smích). velkolepostí dekorací producíruje spousta neohrabaných příslušníků řádu umělecké šmíry.
Tady se potkává proletářská pospolitost kantýny dolující z úspěšné krajanky, jestli spala s Carym Grantem nebo s Gretou Garbo, s kýčovitostí „vodopádů“zurčících z potrubí k romantické Granadě. Tady panuje mile kolovrátková výměna informací, kdo v branži je na muže, kdo na ženy a kdo na peníze, tady zkrátka pro Truebu pracuje spolehlivá nálada Americké noci.
Koření temperamentu
Přiléhavou tóninou dýchají rovněž úryvky fiktivních filmových hitů s mezinárodní divou či reportáže o její kariéře dovedně vkomponované do historických kinožurnálů. Křiklavý barvotisk kořeněný jihoevropským temperamentem se sice Nechci nic zakřiknout. Budu spolupracovat s pražským divadlem Studio DVA, kde uvedeme Šest tanečních hodin a kde chystám i další projekty. Dále bych chtěla v holešovickém prostoru Jatka78 udělat představení s tanečníky ze souboru 420PEOPLE. Víc o tom zatím neprozradím. Kromě toho píši další knihu, chystám koncert s šansony a kalendář ve prospěch nadace Archa Chantal. Truebovi daří více či méně vzkřísit, ale nedokáže jej už propojit s vážnou dějovou linií tak přirozeně jako v Dívce mých snů.
Dětinský převlek
Španělská královna tedy nestojí nad žánry, nýbrž je trochu mechanicky a trochu melancholicky střídá. Kolísá mezi naivismem a naivitou, občas hraje tíživé melodrama, občas fraškovitou taškařici – třeba při operetně laděném homosexuálním nájezdu amerického herce na jeho španělský protějšek. Snaha zopakovat úspěšný recept z filmu až příliš čiší – a s tím nic nezmůže ani Penelope Cruzová v dětinském převleku za režisérovu dceru. režie Fernando Trueba