Velké dílo přírody
Boubínský prales zve do světa mimo čas lidí
Je divoký, nepřehledný a po tisíce let podléhá jen svým zákonitostem. Jako přízrak žije na svahu Boubína vlastním životem uprostřed hospodářských lesů. Je výkladní skříní přírodních zvláštností a třetí nejstarší českou přírodní rezervací.
V roce 1858, kdy Boubínský prales začali na popud lesníka Josefa Johna chránit Schwarzenbergové, měl rozlohu pouze 47 hektarů. V současnosti je to 685 hektarů území, kde se nacházejí stromy staré až 500 let.
Mezi nejznámější z nich patřil král smrků, který měl výšku přes 57 metrů a padl při vichřici v roce 1970. Jeho pozůstatky je stále možné vidět na naučné stezce vedoucí pralesem.
Mnoho z buků, jedlí a smrků v pralese je různě deformovaných a proplétají se s mladými stromy, které ve stínu velikánů čekají na svou příležitost. Specialitou pralesa jsou chůdové kořeny smrků, jež kdysi vyrůstaly na tělech padlých předků a po jejich rozpadu sahají vysoko nad zem.
Na první pohled to všechno vypadá jako chaos, jenže spolu se všemi obyvateli, množstvím hub, květin, ptačích druhů a dalších zvířat utváří prales jedinečné a harmonické společenství. I proto patří Boubínský prales a jím vedoucí naučná stezka k nejnavštěvovanějším místům Šumavy.
Mnoho lidí láká i fakt, že se prales rozkládá na svahu páté nejvyšší šumavské hory a vede tudy také několik turistických cest až přímo k vrcholu.
I těsně pod ním se mohou návštěvníci poučit o vývoji šumavského lesa. Tentokrát o jeho nedávné historii. Vrcholová partie s pohodlným dřevěným chodníčkem je totiž poznamenaná jak kůrovcovou kalamitou z posledních let, tak i následky orkánu Kyrill. Ten se před deseti lety přehnal přes Šumavu a polámal tisíce stromů.
Na samotném vrcholu Boubína ve výšce 1 362 metrů na mořem stojí od roku 2004 dřevěná rozhledna, druhá nejvýše položená v Jihočeském kraji. Po jejích 109 schodech se dá vystoupat ještě 21 metrů nad okolní terén. A díky ní si právě z Boubína mohou návštěvníci užít jeden z nejkrásnějších výhledů v celých jižních Čechách.
Vidět je panorama šumavských vrcholů od Smrčiny a Plechého přes Třístoličník a Luzný až k Poledníku, ale i hory ve vnitrozemí, jako Kleť nebo Libín. Dohlédnout můžete až k Brdům, Jaderné elektrárně Temelín nebo Hluboké nad Vltavou.
Za mimořádně příznivé viditelnosti se pak šťastlivcům jako na dlani zjeví alpské vrcholy v čele s Dachsteinem.