Jak udělat z Čechů národ pistolníků

Na vládu míří zákon o branných spolcích. Civilistům by mohl umožnit držet zakázané zbraně

Ř ady aktivistů prosazujících právo držet zbraně se v poslední době rapidně zvětšují. Stále více politiků se jim tak snaží vyjít vstříc. Ministrovi vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD) vyšel plán na začlenění práva nosit zbraň do ústavy. To ale na držitele zbraní nemá prakticky žádný dopad. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) jde však ještě o něco dál.

Ve vládě by rád prosadil vznik branných spolků, jejichž členové by automaticky získali nárok vlastnit zbraně, které jim zakazuje letos schválená směrnice Evropské komise. To znamená třeba v Česku oblíbené poloautomatické pušky vz. 58 předělané z armádních samopalů.

Jasné však je, že se tento návrh nepodaří do voleb ve Sněmovně přijmout. Bude tedy důležité, jak se k branným spolkům postaví jednotlivé strany před blížícími se volbami. MF DNES je proto oslovila a většina z nich výjimku ze zákazu pro branné spolky spíše odmítá.

Radioamatéři ve zbrani

Ministerstvu jde obecně o to, zapojit do obrany státu různé zájmové skupiny. Ať už kynology, radioamatéry, či sportovní letce. Účast by měla být striktně dobrovolná.

Nebude to však zadarmo. Podpora spolků by měla přijít až na 100 milionů ročně. Armáda by chtěla poskytnout třeba akreditované instruktory nebo svoje střelnice. Na dalších 60 milionů by pak přišlo centrum, které by na spolky dohlíželo.

Ministerstvo obrany jde na přípravu zákona netradičně. A dokonce zřídilo facebookovou skupinu Branné spolky, pomocí níž se snaží do přípravy zákona začlenit co nejvíc lidí. Některé z příspěvků na těchto stránkách ukazují také to, že bude potřeba zabránit tomu, aby v branných spolcích nezískaly vliv různé extremistické skupiny, které by se hlavičkou státem organizované aktivity jen zaštítily.

Takový spolek Národní domobrana se na svém webu chlubí, že má po Česku až devadesát buněk. Přitom se vymezuje proti NATO i EU a horuje naopak za ruské zájmy. „Otázky jsou v této chvíli předčasné a nelze na ně v současnosti odpovědět,“uvedl mluvčí ministerstva obrany Vladimír Lukovský.

Jestli někoho nápad s brannými spolky nadchl, pak aktivisty. Ministerstvo přímo do materiálů, které má projednat vláda, přiložilo i představu sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX. Z té lze vyčíst třeba i to, že by si přáli i vznik „teritoriálních záloh“. Tedy jakési domobrany, jejíž členy by armáda mohla v případě potřeby povolat do zbraně.

Stále vlivnější aktivisté

LEX ovšem nijak nezakrývá, že k tak silné podpoře zákona jej vede právě možnost, že by měl umožnit obejít evropskou směrnici. „Tento projekt vnímáme jako jeden z nejstátotvornějších projektů moderních dějin a v takovéto svobodné dobrovolnické podobě jsme připraveni ho maximálně podpořit,“píše viceprezident LEX Jakub Smetánka v dopise, který je součástí vládních materiálů.

Právě LEX přitom v posledních dvou letech vyrostl ve vlivnou a velmi dobře organizovanou lobbistickou skupinu. Ještě před dvěma lety měl 1 500 členů, dnes podle svých údajů čtyři tisíce. Na petici proti regulaci zbraní EU ale dokázal nashromáždit už zhruba 90 tisíc podpisů.

Agendu udělování výjimek na držení zbraní má ale v gesci ministerstvo vnitra a to by se tak s obranou muselo dohodnout. Členové branných spolků by ovšem podle návrhu měli na některé jinak zakázané zbraně nárok automaticky.

Jestli na Stropnického vizi vnitro kývne, ale jasné není. „Materiál a věcný záměr je ministerstva obrany, nyní prochází připomínkovým řízením,“konstatoval pouze mluvčí vnitra Ondřej Krátoška.

Hlavním problémem branných spolků se teď zdá být končící volební období Sněmovny. Ta ho určitě nestačí projednat a z průzkumu MF DNES mezi těmi, kteří se ucházejí o poslanecké posty, vyplývá, že dokonce i velcí zastánci práva nosit zbraň zbraňovou výjimku pro členy spolků moc nevítají. „Zbraně kategorie A jsou u nás zakázány odedávna. Nevidím důvod, proč by tento zákon měl držbu těchto zbraní pro civilisty povolovat a proč by měl řešit, které zbraně jsou povoleny a které zakázány,“uvedla Jana Černochová (ODS), která je jinak ostře proti evropské směrnici a tvrdí, že by ji Česko mělo odmítnout i za cenu sankcí. Podobně to vidí i komunisté, TOP 09, SPD, lidovci či STAN. „Pokud někdo chce cvičit s jinak zakázanými zbraněmi, může se přihlásit do armádních záloh, které bez potíží fungují,“dodal poslanec za ČSSD Antonín Seďa.

Nejvíce odmítavý postoj k výjimce pro branné spolky zaujali Marek Ženíšek z TOP 09 a Ivan Gabal z KDU-ČSL. Podle Ženíška je to populismus. „Kdyby dělal pořádně svou hlavní agendu, nemuseli bychom vůbec debatovat o zcela mimoústavním zajištění země jakousi domobranou,“šije do svého koaličního partnera Stropnického poslanec Gabal narážkou na to, že ČR neutrácí na svou obranu 2 procenta, jak vyplývá ze závazku NATO.

Nevidím důvod, proč by tento zákon měl držbu zakázaných zbraní kategorie A pro civilisty povolovat.