Vedro bude stále častěji

Jako na houpačce je to letos o prázdninách s počasím. V červenci se týden po týdnu střídala vedra se dny, kdy svetr po ránu na zahřátí nestačil. Dlouhodobá předpověď na srpen přitom slibuje, že nás takové počasí čeká i v druhé polovině prázdnin.

Podle výhledu Českého hydrometeorologického ústavu má být sice srpen jako celek teplotně průměrný, podobně jako v červenci to ale nutně neznamená, že máme očekávat průměrné počasí. Zejména na začátku měsíce očekávají meteorologové časté střídání teplých a chladných dnů.

To nevylučuje ani příchod další horké vlny, jak meteorologové označují sérii více než pěti dní za sebou, kdy se maximální denní teploty přehoupnou přes třicítku.

Horko bývalo jednou za pět let

Zatímco proměnlivé počasí, při kterém se rychle za sebou střídají chladnější a horké dny, není nic neobvyklého, vlny veder, kterými si Česko jen v červenci prošlo dvakrát, donedávna obvyklé rozhodně nebyly. A to letošní horka nejsou zdaleka u konce.

„Ještě před dvaceti lety přišla horká vlna tak jednou za pět let. Od roku 2011 se ale vyskytla každý rok minimálně jedna, a to je opravdu mimořádné,“říká Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. „Dá se předpokládat, že by v srpnu ještě jedna horká vlna mohla přijít. Dlouhodobá předpověď tomu napovídá,“dodává.

Vlny veder jsou přitom v srpnu stále poměrně vzácné, většinou se odbývají v červenci.

Vedle toho se stále častěji vyskytují dny s maximálními teplotami přesahujícími 35 stupňů Celsia, které byly donedávna ještě vzácnější. Letos je meteorologické stanice zaznamenávaly již od 22. června, tu nejvyšší, 36 stupňů, naměřili v Husinci–Řeži.

Červenec k nim další dny přidal. V uplynulém měsíci tropy alespoň na některé z měřicích stanic zaznamenali celkem dvanáctkrát.

Modely, které předvídají vývoj klimatu, přepokládají, že horkých dní bude v příštích letech přibývat, a to celkem výrazně.

Do roku 2040 se podle nich musí obyvatelé Česka připravit na to, že série tropických dnů budou častější, oproti dnešku až dvojnásobně. Nejvíce bude podle těchto modelů horkem postiženo Brno, Praha a jejich okolí.

Velké aglomerace navíc trpí tím, čemu se říká tepelný ostrov, tedy že pomyslnou rtuť teploměru ženou

nahoru i budovy, do kterých se teplo během veder akumuluje a které následně sálá.

Průměrná teplota v Česku v posledním půlstoletí podle Tolasze stoupla zhruba o jeden stupeň Celsia. A přestože to většina lidí zaznamenává spíše v souvislosti s několika teplejšími zimami z posledních let, větší podíl z nárůstu průměrných teplot připadá právě na léto.

„V letních měsících v poslední době průměrná teplota stoupala rychleji, asi o dva stupně Celsia. Lidé si toho méně všímají, protože oteplení má v zimě výraznější důsledky, třeba na menší sněhové pokrývce. Když se v létě oteplí o dva

stupně, je to nenápadnější,“vysvětluje Tolasz.

Mimochodem, změny v teplotách jsou v posledních letech natolik výrazné, že se meteorologové dohadují, s čím vlastně mají současné letní údaje porovnávat. Tedy jaká roční nebo měsíční teplota je pro Česko průměrná.

Co je průměr?

Dnes se naměřené hodnoty porovnávají s průměrem teplot naměřených v posledních třiceti letech. Jenže v tuto chvíli máme za sebou už tak dlouhou řadu let, která byla teplotně nadprůměrná, že to s čísly zacvičilo.

Kdybychom nadcházející celkem běžný srpen porovnali s průměry, jaké vycházely při měřeních dříve, zjistili bychom, že ve srovnání s průměrným srpnem například v 70. letech předpovídají meteorologové na letošek vlastně nadprůměrně teplé počasí.

Údaje o teplotách jsou k dispozici od roku 1961, kdy se u nás počasí začalo systematicky sledovat. „Někteří kolegové navrhují, abychom průměr počítali z let 1961 až 1990, kdy počasí u nás ještě nebylo zasaženo růstem teplot. Další chtějí průměr počítat z novějšího počasí,“shrnuje podstatu sporu kolem průměrných teplot Radim Tolasz.

Ještě před dvaceti lety přišla horká vlna tak jednou za pět let. Od roku 2011 se ale vyskytla každý rok minimálně jedna, to je mimořádné.