Řekové našli obětního beránka
Bývalý šéf řeckého statistického úřadu dostal podmínku za údaje, které poslal do Bruselu.
Michal Strnad redaktor MF DNES
racovat na statistickém úřadu může vypadat jako nudná práce s čísly, kde se nemůže nic dramatického přihodit. Bývalý představený řeckých statistiků Andreas Georgiou si to určitě nemyslí.
Od řeckého odvolacího soudu odešel s dvouletou podmínkou za to, že poslal do Bruselu údaje o výši řeckého dluhu, aniž to konzultoval s vedením úřadu. Řečtí politici tvrdili, že schodek v roce 2009 nešel nad 13,6 procenta HDP, a zřejmě čekali, že statistici jejich slova potvrdí. Tak to ostatně dlouhé roky chodilo a nechybělo mnoho, aby se ustálilo slovní spojení „prolhaný jako řecká statistika“.
Jenže Georgiou, který dvacet let pracoval pro Mezinárodní měnový fond, na tuto hru nepřistoupil a do Bruselu v listopadu 2010 hlásil schodek 15,4 procenta HDP. Od tohoto údaje se pak odvíjela další diskuse o pomoci hluboce zadlužené zemi, která by jinak skončila v neřízeném bankrotu. Řada řeckých politiků i obyčejných Řeků věří, že kdyby Georgiou poslal do zbytku Evropy vzkaz, že rozpočtové manko není zase tak děsivé, nežádali by věřitelé tak tvrdé reformy.
Škrty jdou rychle, reformy váznou
země se v porovnání s rokem 2007 smrskl o 25 procent. „Příjem průměrné domácnosti se propadl minimálně o 40 procent, riziko chudoby se vyšplhalo na 35,6 procenta, penze prošly obrovskými škrty a celá ekonomika čelí přílišnému zdanění,“vypočítal pro agenturu Bloomberg
procent činí propad příjmů průměrné řecké domácnosti v porovnání s rokem 2007. zefektivnění výběru daní ani při sebevětším tlaku věřitelů nepůjde podle itineráře. Údaje výzkumného institutu Dianeosis naznačují, že se v Řecku každý rok „odkláněním“daní ztratí mezi šesti až devíti procenty HDP, tedy 11 až 16 miliard eur, což není při příjmech rozpočtu ve výši 50 miliard eur málo.
„Daňové úniky jsou stále velmi rozšířené,“píše ve své zprávě o stavu Řecka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a doplňuje, že je třeba dalšího pokroku v boji proti nim. Avšak když už se finančním úřadům podaří někoho s „kreativním účetnictvím“obvinit, zadrhne se podle agentury Bloomberg případ u soudu – spolu s dalšími 165 tisíci podobných.
Nedostatečného pokroku si všímá i Mezinárodní měnový fond, který ve své červencové zprávě uvedl, že zásadní reformy nepokračují tak rychle, aby země mohla fungovat jako stabilní člen eurozóny. A doplňuje, že odpor k reformám také pramení z toho, jak negativně řecká veřejnost úsporná opatření vnímá.
Příklad bývalého řeckého šéfstatistika, který se snažil dělat svou práci podle zavedených pravidel a dočkal se za to popotahování u soudů, naznačuje, že Řecko čeká hodně práce nejen na reformách, ale především na odbourání národního mýtu o zlých věřitelích a jejich přisluhovačích, kteří uvrhli Řecko do chudoby.