Líbala se se ženou, tak ji vyhodili z funkce a přeřadili
Karnevalovým průvodem z Václavského náměstí na Letnou dnes vyvrcholí sedmý ročník festivalu Prague Pride s gay, lesbickou, bisexuální a transgender tematikou.
Odehrálo se to v několika krocích, nakonec jsem to řekla rodičům. To už jsem se objevovala jako žena, věděly to moje přítelkyně. Vyzrála jsem a vyjasnila si situaci. Když se někdo odlišuje a nikomu tím neškodí, má právo být sám sebou.
Když byla Jana Kociánová mladá, slova gay nebo lesba si skoro nikdo netroufl vyslovit. Sama zprvu nevěděla, co znamenají. Nechápala ani, proč se holky ve škole zamilovávaly do učitelů, zatímco jí se líbily učitelky. Oči jí otevřela jedna knížka s lesbickým příběhem. Jenže za socialismu se v Československu kvůli homosexuální orientaci vyhazovalo z práce, toto téma bylo tabu.
Dnes je Janě Kociánové 69 let a má radost, že mladí lidé žijí v tolerantnější společnosti. O svoje vzpomínky se přišla podělit v besedě u příležitosti festivalu Prague Pride.
„Totalita pro naši menšinu znamenala krušný život v přetvářce. Ve lži. V mládí jsem hrála závodně ping-pong a jednou – to mi bylo šestnáct – jsme vyjeli na mezinárodní turnaj do rakouského Lince. Na závěrečném večírku mi padla do oka manželka šéfa tamního klubu. Bylo to strašně silné, skoro jsem z toho okouzlení onemocněla. Utěšovalo mě jedině, že turnaj byl reciproční a Rakušané přijedou do Prahy,“přibližuje osudovou chvíli.
Z učebnice pro samouky mezitím zvládla základy němčiny, aby si mohla při příštím setkání se svým idolem promluvit. Ona byla o 15 let starší, vdaná. Vzájemné sympatie přerostly v dlouhý tajný vztah. Po skončení střední školy nastoupila Jana Kociánová na pražský magistrát, kde se od písařky vypracovala že by mě přestali mít rádi. Musela jsem mít ale jistotu, že jim to budu umět vysvětlit.
Vy se ale na rozdíl od transsexuálů necítíte špatně v mužském těle. Jak dlouho trvalo, než jste se dokázala zorientovat?
Vždy jsem nějak věděla, že je ve mně i ženská stránka. Jenže nějaký čas trvá, než pochopíte, že něco jiného je pohlaví a něco jiného rod, tedy to, čím se cítíte být. Já jsem sice srovnaná se svým tělem, ale rodem můžu být jinde. Nejjednodušší by bylo přepínat mezi tím nějakým až po tajemnici tehdejšího primátora Zdeňka Zusky.
„Pro mě to byl ale především silný cit, dvanáct let nádherné lásky. Jenže tenkrát se to muselo tajit, tak jsem svoji orientaci maskovala sportem. Díky svému postu jsem si dokázala zařídit výjezdní doložky a devizové přísliby. Přemýšlela jsem i o emigraci, v jednu chvíli jsem měla dokonce už sbaleno, ale kvůli nemocné mamince jsem nakonec zůstala. Inge žel brzy zemřela,“vypráví seniorka.
Jako stále svobodná a bezdětná budila na magistrátu podezření. Nakonec její orientace „praskla“, když ji jeden úředník spatřil, jak se Může být. Lidé se mnohdy snaží líbá se ženou. „Vyhodili mě z funkce a přeřadili na nezajímavou práci. Raději jsem z magistrátu odešla k osvícenějšímu zaměstnavateli.“
Po revoluci si Jana Kociánová založila vlastní cestovní kancelář. Na dovolené na Ibize se seznámila se ženou, s níž strávila několik dalších let. S partnerkou se dokonce staly průkopnicemi domácího oplodnění pomocí injekční stříkačky. Podařilo se jim najít dárce semene, radou pomohli lékaři gayové.
„Narodila se holčička a já ji u porodu držela první v náručí,“vzpomíná. Vztah ovšem nevydržel a Janu biologická matka holčičky opustila. „Bylo to příšerné, největší bolest na světě. Už se nevídáme.“
Byť od té doby nechtěla Jana Kociánová o žádných láskách slyšet, osud jí ještě jednu nadělil. S vdanou, o hodně mladší přítelkyní se vídá tajně. „Můj život je prostě od začátku komplikovaný a zřejmě ještě bude.“
Jak potvrdil nedávný průzkum, gayům a lesbám ke stáru hrozí samota víc než ostatním. Většinou totiž nemají obvyklé sociální vazby – děti ani vnoučata. V penzionech pro důchodce svou orientaci raději tají, neboť starší generace bývá stále v zajetí předsudků.
„Já bych v takovém domově nejspíš udělala revoluci. Ihned bych se přiznala, což by asi nedělalo dobrotu. Takže vlastně nevím, jak a kde dožiju,“přiznává Jana Kociánová.