La Putyka veze černé akrobaty přímo z pláže
Tomáš Šťástka redaktor MF DNES
Průhledná fóliová stěna půlí scénu; z jedné strany jsou klasická prkna, z druhé zelená tráva. Tvůrci z Cirku La Putyka museli své nejnovější představení nazvané Hit, Tell the difference uzpůsobit novým akrobatům. Novinku, která má premiéru ve čtvrtek v úvodu pražské Letní Letné, totiž Rosťa Novák připravuje s deseti Rwanďany.
Poprvé v letadle
Na doporučení svých spolupracovníků se na jaře vydal do středoafrické země, aby poznal tamní akrobatickou skupinu. „Překvapilo mě, jak je to čistá země, říká se jí Švýcarsko Afriky. Nadchla mě od přírody přes bezprostřednost, veselost a dovednost lidí, kteří přitom mají jen své tělo a trávu nebo písek, protože trénují bosí na pláži. Občas ještě použijí ojetou pneumatiku, jinak nic. Nemají ani zkušenost se stavbou představení,“líčí, proč musel část novinky dělat na trávníku.
„Když se řekne projekt Rwandy s Českem, zní to jako sociální záležitost o chudé zemi a slušně zajištěném středoevropském souboru,“uvažuje Novák. Takže ho překvapilo, když se černí akrobaté pochlubili notebooky a mobily od Applu či zkušenostmi z tréninkového centra švédských Cirkus Cirkör.
„Ale jen někteří z nich. Mám tu dva, kteří procestovali část Evropy, zbylých osm poprvé letělo letadlem,“upřesňuje, že speciálně vybíral ty, kteří se dosud nikam nedostali. „Na rovinu jsem jim řekl, že je všechny vzít nemůžu. Jeden den jich bylo dvacet, druhý třicet, třetí čtyřicet. Každý den se sešli v jiné sestavě,“popisuje úskalí výběrového řízení na pláži v Africe. Přesto plánovaných šest navýšil na deset: „Vzal jsem navíc jednoho bezdomovce, jednoho muzikanta a dva malé kluky.“Výprava uvázla kvůli vízům pět dní v Kigali na letišti, takže na zkoušení zbylo pouhých sedmnáct dní. „Jsou hrozně spontánní. Když se člověk s nimi chystá stavět choreografii, má pocit, že vyskočí z kůže,“směje se Novák. Myšlenku hry vysvětluje jako nárazy kultur, předsudků a představ. „Chci, aby se tam dostala atmosféra Rwandy. To je přesně situace, kdy vedle sebe postavíme podlahu a trávu či kostým, zvuk, světla, všechny naše berličky proti tamní strohosti.“
Hudbu k představení přichystal Honza Křížek z Walk Choc Ice s Andrejem Rádym, scénografem je Antonín Šilar. Diváci mohou speciálními lístky přispět rwandským akrobatům na trampolínu.
K projektu vzniká též dokument, který půjde do kin příští rok.