Mnoho povyku pro nic

Zatmění Slunce procvičilo americké energetiky. Uspěli.

Michal Strnad redaktor MF DNES

dyž se blížil rok 2000, množila se varování před kolapsem počítačů kvůli přechodu na nový letopočet s dvěma nulami na konci. Rychlý rozvoj solárních elektráren zase přiměl k úvahám, co se stane, když jejich výkon náhle poklesne třeba kvůli zatmění Slunce.

Díky pondělnímu vesmírnému spektáklu v USA už to víme – nestane se vůbec nic.

„Šlo to velmi, velmi dobře,“svěřil se spokojeně agentuře Bloomberg Eric Schmitt, viceprezident pro provoz společnosti California ISO, která má na starosti distribuční soustavu nejlidnatějšího státu USA.

Pás úplného zatmění Kalifornii minul, na severu „zlatého státu“zakryl Měsíc 76 procent slunečního kotouče, na jihu 58 procent, ale i tak firma počítala s výpadkem 4 200 MW z velkých solárních polí a dalších 1 365 MW ze střešních solárů. Ve skutečnosti však nakonec přišla o výkon 3 400 MW, takže měla ještě pohodlnou rezervu.

Kontinentální USA naposledy zažily úplné zatmění v roce 1979, kdy se energetici o jeho dopady nemuseli příliš starat, protože se solární články v té době sotva osvobodily z laboratoří.

V roce 2017 však distribuční společnosti připojily do sítě po celé Americe fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 21 000 MW, z toho na Kalifornii připadá téměř 9 000 MW – jde téměř o pět temelínských elektráren dohromady. A každý rok přibudou jen v Kalifornii zhruba další 2 000 MW, jeden další Temelín.

„Energetika se změnami výkonu či spotřeby počítá. Pokud je lze očekávat, tak se na ně lze dobře připravit, i když jsou tak rozsáhlé jako při úplném zatmění Slunce,“říká analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Plyn a voda v pohotovosti

Kalifornští energetici se začali na kosmické představení chystat rok dopředu. Museli si připravit náhradní zdroje, konzultovat s úřady v Kanadě a Mexiku a museli se vypořádat s prudkým poklesem výkonu článků při začátku zatmění a naopak s rychlým nástupem výkonu, když se Slunce z měsíčního zákrytu zase vymanilo.

„Pro to jsou vhodné zejména plynové zdroje, které dokážou velmi rychle a v širokém rozsahu měnit ZatměEí versus solárEí elektrárEy výkon. To je schopnost, která jaderným elektrárnám chybí,“doplnil Gavor. Kromě toho měli Američané v pohotovosti i hydroelektrárny, které lze nasadit ještě rychleji. Pro srovnání – čeští energetici uvádějí, že dokážou elektrárnu Lipno dostat na maximum jejího výkonu během 150 sekund.

Stín se řítí ze západu