Nejdelší americká válka nekončí, rozhodl Trump
Američané válčí v Afghánistánu už šestnáct let. Stálo je to téměř 800 miliard dolarů, tisíce životů, smysluplný konec je přesto nadále v nedohlednu. Donald Trump včera rozhodl, že proti Tálibánu pošle další vojáky.
Ladislav Kryzánek redaktor MF DNES
Nejdelší americká válka v cizině bude pokračovat.
Spojené státy se z Afghánistánu nestáhnou, jak naplánoval předchozí šéf Bílého domu Barack Obama. Naopak, do neklidné středoasijské země přisunou další vojáky.
Donald Trump má přes odpor mnoha Američanů pro své nynější rozhodnutí řadu dobrých důvodů. „Sdílím frustraci amerického lidu,“prohlásil včera, když představoval novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. „Američané jsou vyčerpaní z války bez vítězství. Nakonec ale zvítězíme,“dodal optimisticky.
Trump zdaleka nestál před lehkým rozhodnutím. Přiznal, že mu první instinkt říkal, aby se Spojené státy ze země co nejrychleji stáhly. Od nástupu do funkce prezidenta prý ale změnil názor. Důsledky takového kroku by podle něj byly předvídatelné a nepřijatelné. „V zemi by vzniklo vakuum, které by okamžitě vyplnili teroristé včetně radikálů z hnutí Islámský stát nebo sítě al-Káida,“řekl prezident.
Právě snaha zabránit teroristům, aby v Afghánistánu i v sousedním Pákistánu nacházeli bezpečné útočiště, je podle Donalda Trumpa hlavním zájmem USA v oblasti. „Teroristům se nesmějí dostat do rukou jaderné zbraně,“uvedl.
Hlavní zájem: chránit USA
Trumpova administrativa přistupuje k problému jinak, pragmatičtěji, než předchozí americké vlády. „Spojené státy se již nebudou snažit přestavovat vzdálené země podle svého obrazu,“ujistil prezident. Hlavním cílem bude chránit Ameriku a zabíjet teroristy, dodal.
Afghánská vláda Trumpův plán přivítala. „Jsem vděčný prezidentu Trumpovi i americkému lidu za toto potvrzení podpory v našem společném boji proti terorismu v oblasti,“řekl podle agentury Reuters afghánský prezident Ašraf Ghaní.
I jemu je jasné, že bez podpory Spojených států a jeho spojenců by tamní umírněná vláda dříve nebo později padla. Dnes ovládá něco přes šedesát procent území Afghánistánu a čelí narůstající ofenzivě Tálibánu i dalších islamistických organizací.
Trump ovšem ve svém projevu zdůraznil, že slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, není pro tamní vládu bianko šekem. „Afghánci musí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy země,“prohlásil americký prezident. Zároveň nevyloučil, že součástí politického řešení afghánské krize by mohla být i část Tálibánu.
Bezpečnostní experti vesměs přijali nový americký plán příznivě. Tvrdí, že pravděpodobně přispěje ke zlepšení tamní situace a omezí i čím dál častější teroristické útoky ve velkých městech. Ovšem i ti, kteří Trumpovu strategii podporují, se vyjadřují skepticky ohledně možného konečného vítězství.
Pomůže to, ale ne k úplné výhře
„Nemyslím si, že si lze namlouvat, že by mohlo dojít k úplnému vítězství,“citoval list The New York Times Michaela O’Hanlona z Brookingsova institutu, který jinak vyslání vojenských posil do Afghánistánu obhajoval. Podle něho přísun dalších vojáků (hovoří se zhruba o 4 000) v nejlepším případě umožní afghánským silám získat větší dynamiku na bitevním poli, nepřinese však rychlé vypořádání se s problémem, který se Američané marně snaží vyřešit už 16 let.
I to by však Trumpovi, který zoufale potřebuje nějaký zahraničněpolitický úspěch, mohlo přinést vytoužené body.
Součástí širší Trumpovy strategie je i větší zapojení Pákistánu, který je podle amerického prezidenta dosud útočištěm „agentů chaosu“a možná překvapivě také Indie, jež by měla pomoci zejména s hospodářským rozvojem Afghánistánu. V zemi působí od počátku roku 2015 nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem je výcvik afghánských bezpečnostních složek. V současné době afghánské armádě v tažení proti islamistům pomáhá kromě zhruba
Barack Obama loni v červenci rozhodl ponechat v zemi 8 400 vojáků až do roku 2017.
Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu
z toho 2 403 Američanů. ČR ztratila v rámci afghánské mise 10 mužů. (ČTK)