Zářijový maraton: nastavte si týdenní tempo
Dovolená za vámi a v práci od září spousta nových projektů. Do toho se děti vracejí do školky, do školy a na kroužky. Jak se připravit na nový režim?
Odpověď je jednoduchá: v předstihu. „Za riskantní považuji touhu využít prázdniny do poslední minuty. Přijet v neděli s kufry plnými mořského písku a zpoceného prádla a do toho se snažit organizovat začátek školní docházky, to je poukazem na rodinnou katastrofu,“říká psycholog Tomáš Vašák. Je dobré se v klidu zamyslet, co bude v letošním školním roce jinak: Které kroužky budou pokračovat a které přibudou? Začnou děti jezdit do školy samy? Co nového mě čeká v práci? Udělejte si seznam toho nejdůležitějšího a řešte jednu položku za druhou. Díky tomu na nic nezapomenete.
Zapojte do přípravy děti
Děti jsou vlastně po dvouměsíční dovolené, nástup do prostředí s režimem tak pro ně může být velký šok. „Je dobré začít s předstihem o škole nebo školce mluvit, a to hezky. Upozornit na to, na co se mohou těšit. Dětem, které nastupují do první třídy, vysvětlit, jaký je rozdíl mezi školou a školkou, a ohlídat starší sourozence, aby prvňáčka neděsili,“podotýká dětská psycholožka Adéla Vojtíková. Doporučuje upravit během posledního prázdninového týdne spánkový režim, aby pak děti neměly problémy se vstáváním a vy jste to stíhali včas do práce.
Některé záležitosti spojené se školou nechte na dětech, menší si mohou samy vybrat školní potřeby, starší pověřte prozkoumáním školního webu a rozvrhu. Uvolní se vám tím ruce a děti získají pocit důležitosti, což se pozitivně odrazí na jejich sebevědomí.
Září jako zkušební doba
Psychologové se shodují na tom, že je dobré brát září jako čas adaptace, jakési testovací období pro děti i rodiče. „Věci si musí sednout. Větší dávka tolerance je nezbytná. Dětem se prostě nebude chtít vstávat a častěji něco zapomenou. Kroužky se budou křížit a bude nutné volit kompromisy. A zřejmě přijdou i nečekané výdaje,“říká Tomáš Vašák. To vše se může odrazit na vaší přítomnosti v práci i na pracovním výkonu.
Je dobré upravovat režim postupně, i volnočasové aktivity přidávat pozvolna. „Udělejte si na dítě čas, aby vám mohlo říct, čeho se bojí, co ho štve, z čeho má radost. Myslete také na to, že potřebuje odpočinek,“dodává Adéla Vojtíková. Nesoustřeďte se hned na výkon, zbavíte se tak stresu z nesplněných očekávání.
„Základem je dokázat si z nabídky vybrat a nechtít stihnout všechno, to prostě nejde. Také děti by se měly ohledně svých aktivit postupně rozhodnout,“vysvětluje psycholog Dalibor Špok a navrhuje ponechat září na to, aby si školáci nezávazně vyzkoušeli různé kroužky.
Vytvořte rozvrh i doma
Dobrou pomůcku podle něj nabízí sama škola. Děti se řídí pevným rozvrhem, podle kterého vědí, kdy je co čeká. Něco podobného si můžete vytvořit i doma. „Není možné vykonávat sto různých aktivit chaoticky, jak na ně kdo má chuť nebo podle toho, který úkol hoří nejvíce. Byli byste drasticky neefektivní a stále ve stresu,“upozorňuje psycholog.
Rozvrh samozřejmě nemusí být tak podrobný jako ten školní, stačí si rámcově sepsat, kdy má kdo jaké činnosti. Díky tomu nebudete muset na věci myslet, také vás upozorní na to, že se některé aktivity překrývají nebo že jste si toho nabrali příliš. „Můžete také spojit různé věci: když už budete ve městě, nakoupíte, manžel jede v určitou dobu z práce, může děti vyzvednout. Základem je týdenní opakující se struktura. Starší děti, tak od 12 let, by si do rozvrhu měly své aktivity zapisovat samy, mladším pomohou rodiče,“doplňuje odborník.
Je důležité, aby rozvrh všichni vnímali jako pomůcku, která jim usnadní život, nikoli jako další povinnost. Můžete si vytvořit i rodinný kalendář, kam si budete zapisovat všechny mimořádné aktivity, plánovat výlety a podobně.
Dobré nemusí být drahé
Pokud jste rodiče samoživitelé, plánujte se svými potomky o to bedlivěji. „Ještě více se budete muset s dětmi zamyslet, kterým aktivitám se věnovat, co je zvládnutelné, co si budete moci dovolit. Důležité je také zůstat zdravě přiměřený – nepřeplňovat svůj rozvrh zbytečným množstvím činností, neplánovat si každou hodinu, ale na druhé straně zaplnit si týden takovým programem, na který se lze těšit. Pro děti i dospělé,“zdůrazňuje Dalibor Špok a dodává: „I když jsou finanční nebo časové možnosti omezené, můžete si každý týden naplánovat jednu nebo dvě společné aktivity, třeba výlet na kole, sledování filmu v televizi nebo večeři, u které se nespěchá.“Navrhuje vytvořit příjemně strávený čas i z běžných povinností. Například zavést společné snídaně, povídat si s dítětem cestou do školy o tom, co ho zajímá...
Náročný „trojboj“
Ještě obtížnější situace nastává, když jedno dítě nastupuje do školky, druhé do první třídy a vy se vracíte po rodičovské do práce. Pokud vám to zaměstnavatel umožní, posuňte návrat aspoň o měsíc. „Nám ve školce rovnou řekli, ať nepočítáme s tím, že 1. září jim ráno odevzdáme dítě a odkráčíme do zaměstnání. První měsíc je zvykací, ze začátku tam syn bude jen hodinu a pak podle toho, jak to půjde. Mám to štěstí, že jsem se mohla se šéfem domluvit a nastoupím až v říjnu, takže budu mít čas i na staršího syna, který jde do první třídy,“říká čtyřicetiletá Helena.
Ne vždy to ale takhle jde. I tady však platí, čím větší je změna, tím důležitější je příprava. „Trojboj – školka, první třída a návrat do zaměstnání – je velmi náročná disciplína. A každá žena by měla za její zvládnutí dostat vyznamenání,“podotýká Tomáš Vašák.
Platí podle něj všechna předcházející doporučení o dobrém plánování, ale navíc je důležité si říci o pomoc. Třeba pro sousedku nebude zatěžko vozit společně se svými dětmi i vašeho prvňáčka. Anebo kolega z práce může vyzvednout z družiny kromě svého i vaše dítě...
A nakonec nezapomeňte na těžkou situaci upozornit v práci kolegy a vedoucí. Když budou vědět o tom, jak úmorné období nyní prožíváte, budou pravděpodobně tolerantnější k pozdějším příchodům, dřívějším odchodům a nižšímu pracovnímu nasazení.