Osudný let
MF DNES na místě zjišťovala, proč uhynula tři telata po zásahu elektrickým proudem v Olešné na Benešovsku.
Na betonovém sloupu uprostřed pastviny v Olešné na Benešovsku visí dvěma nerezovými pásky připevněná cedule s nápisem „vysoké napětí“. „Životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení nebo drátů i na zem spadlých,“hlásí naléhavě nápis.
Sloupů se stejným vzkazem je tady dvanáct a dráty elektrického vedení protínají čtyřicetihektarovou pastvinu ve všech směrech. K jednomu ze stožárů vedou dvě čerstvě vyježděné koleje.
„Ona za to může, ještě tady je, podívejte,“ukazuje vlevo od sloupu farmář Josef Volšický a ze země zvedá víc než týden starou mrtvolku poštolky. Jedno křídlo nepřirozeně trčí od spáleného těla. „Ještě tady byl jeden pták, už zmizel,“pokračuje Volšický a poštolku opatrně vrací na původní místo.
„Muselo se to stát při rozednění, když se příroda probouzela,“posouvá se vzápětí ve vyprávění o dvanáct dní nazpět do pondělí 14. srpna. Toho dne zrána jeho zaměstnanci našli přímo pod stožárem vysokého napětí na pastvině tři mrtvá telata. Nikdo k nim nechtěl. Na zemi vedle mrtvol totiž ležel kus žebrování, který vypadl z porcelánového hrnce vysokého napětí.
Mladého býka a dvě stejně staré jalovice, telata francouzského masného plemene Blonde d‘Aquitaine, zabil výboj proudu ze stožáru, u kterého koleje končí. Zkrat způsobila poštolka, jež se zřejmě křídlem dotkla konzole, která je spojená se zemí a s uzemňovací soustavou sloupu. „Nejhorší na tom je, když vidíte ty matky, jak do telat strkají, aby vstala. To s vámi hne,“říká Volšický a na chvíli se odmlčí. „Všichni si myslí, že zvířata jsou hloupá, ale to tak vůbec není. Matky bučely tři dny a volaly je,“mluví farmář, zatímco podél obzoru sjíždějí po louce dvě bílá auta s oranžovým logem ČEZ. „Už to opravují, nebyl tam ptákosed,“rozhlíží se Volšický po okolí.
Ptákosed je v podstatě sedátko, které má ptáky ochránit před proudem. „Z větší části již sloupy byly vybaveny touto ochranou. Teď byly dovybaveny zbývající,“vysvětluje o několik hodin později mluvčí společnosti ČEZ Soňa Holingerová. „Výboj způsobila poštolka,“potvrzuje.
Stohektarovou olešenskou farmu se čtyřmi rybníky, ke které zbloudilce přivede klikatá asfaltka, koupil Josef Volšický před osmi lety. Hospodaření má ale rodina v genech po generace. Osm kilometrů odsud v Křížově hospodařil ještě na začátku 90. let minulého století jeho tatínek. Předtím dědeček. „Pak jsme hospodářství ukončili, jenže dcera zdědila zemědělské geny na plný pecky,“směje se farmář. Oblečený v kraťasech a triku s límečkem na zemědělce vlastně ani moc nevypadá. Jenže ať se ptáte na cokoli, všechno se v rodině točí okolo zemědělství. „Hospodaření mám v krvi. Zvířat se nebojím, ona to vědí a podle toho se chovají. Mám k nim velký vztah,“vyznává se farmář.
Člověka to zabrní
Snímek uhynulých telat se objevil na facebookovém profilu Volšického dcery Marie toto pondělí. Za necelý týden ho sdílelo skoro čtyřicet pět tisíc lidí, další tisíce komentovaly. „Kdyby tam stál člověk, na místě by ho to zabilo,“píše osmadvacetiletá Marie Volšická a přidává tři vykřičníky. Podobně hovoří i její otec. A na olešenské farmě byste těžko hledali někoho, kdo půjde ke sloupům na louce s klidem. „A vy byste tam chtěla chodit?“odpovídá otázkou robustní muž v modrákách s prošedivělým kratším vousem. Místní zaměstnanec z nedalekého Načeradce co chvíli sklouzne pohledem na sloupy opodál. „Všude slyším, jak to není lidem nebezpečné, ale já tomu moc nevěřím,“namítá a snaží se co nejrychleji odejít. Je jasné, že o publicitu nestojí. A jeho šéf potvrzuje, že minulý týden jen těžko svoje lidi nutil, aby mrtvá telata z pastviny odvezli. Měli strach. ČEZ však přes svou mluvčí uklidňuje, že sloupy jsou bezpečné a splňují všechny normy. Že se lidé nemusí bát, potvrzuje i Radek Procházka z katedry elektroenergetiky ČVUT. Říká, že pokud je uzemnění správně navrženo a v dobrém technickém stavu, proud člověku prakticky neublíží. „Hospodářská zvířata mají nohy dál od sebe a jsou na elektrický proud asi pětkrát až šestkrát citlivější než člověk,“vysvětluje Procházka. Podle něj elektrický výboj od křídel poštolky způsobil poruchu a proud pak protekl uzemňovací soustavou do země, to vytvořilo takzvané krokové napětí. „Z uzemňovací soustavy teče do země proud, a protože kontakt vodiče se zemí a zem samotná má nějaký odpor, vzniká napětí, rozdíl potenciálu. Když máte jednu nohu na jiném potenciálu než druhou, proteče skrz vás proud. Tento proud by neměl překročit pro člověka bezpečnou hodnotu. Nepamatuju případ, kdy by s tím člověk měl problém. Jediné, co může být, že to lehce zabrní,“snaží se Procházka objasnit, co se mohlo v osudný den nad ránem na pastvě na úpatí Českomoravské vysočiny odehrát.
Na bitvu připraven
Josef Volšický energetického giganta požádal o odškodné, chce i bezpečnější sloupy. „Tady uzemnění není, vidíte? Říkají, že to každý sloup nemusí mít, dnes o tom už ale přesvědčený nejsem,“pochybuje farmář. Z jeho postoje i gest je jasné, že se protihráče nebojí. Říká, že zemědělci jsou jiná nátura. Jsou to prý tvrdší chlapi. On sám o sobě tvrdí, že v životě nemá velký strach vlastně z ničeho. „Budu uzemňovací pásku chtít u každého sloupu. Budu bojovat, jak to půjde. Mně vznikla škoda, chci ji uhradit. Až to udělají, dám jim pokoj, s odpuštěním,“říká odhodlaně.
„Není to ojedinělý případ. Bývalá majitelka farmy mi volala, že jí u stejného sloupu zabil proud před sedmnácti lety krávu,“dodává. Energetici ale o případu nevědí. V roce 2000 soustavu spravovala Středočeská energetika a žádné záznamy prý o tom v systému nejsou. „Také pamětníci, které jsem oslovila, si nic nevybavují,“hájí ČEZ mluvčí Holingerová.
Mrtvá zvířata si Volšický cení na sto deset tisíc, žádá i náklady za kafilerii, asi deset tisíc. Telata pro něj mají hodnotu dospělého kusu. Jalovice prodá na chov asi za třicet tisíc, za býka dostane na jatkách padesát tisíc. „Zrovna ty dvě jalovičky byly po výborných matkách, jedněch nejlepších ze stáda,“ukazuje ještě za bílou dřevěnou ohradu na dvě dospělé krávy. Chce vysvětlit, že hodnota skotu je pro hospodáře násobně vyšší. V korunách vyjádřit nejde. „Vy to možná vnímáte jinak, ale pro nás je to velká ztráta,“uzavírá Volšický.
Vyšetřování události zatím ukončeno nebylo, o případném odškodnění bude ČEZ majitele informovat, ujišťuje mluvčí energetiků Holingerová. „Doplňková ochrana, ptákosedy, má prioritně zabránit úrazu ptáků. Nevyloučí ale krokové napětí třeba při úderu blesku do stožáru,“podotýká závěrem.