Macron chce na rozpočet eurozóny stamiliardy eur

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby eurozóna měla rozpočet několika set miliard eur. To by oslabilo zbytek EU včetně Česka.

Podej prst a utrhne ti celou ruku. To by si mohla říci německá kancléřka Angela Merkelová, kdyby znala česká úsloví, při četbě rozhovoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pro francouzský magazín Le Point. Macronovi několik dní předtím na jejich společném setkání odkývala vytvoření funkce ministra financí eurozóny, „evropského měnového fondu“, a taky to, že by nové orgány měly i svůj nevysoký rozpočet.

Macron dal hned vzápětí najevo, že to mu ani zdaleka nestačí. V rozhovoru pro zmíněný magazín totiž prohlásil, že podle jeho představ by zreformovaná eurozóna měla mít rozpočet ve výšce „několika procent hrubého domácího produktu“zemí platících eurem. Hrubý domácí produkt zemí eurozóny byl loni 10,6 bilionu eur, takže jen jedno procento by obnášelo 106 miliard eur, tedy asi 2,7 bilionu korun.

Podle Macronových představ by stovky miliard eur ročního rozpočtu měly sloužit k tomu, aby byla v eurozóně nastolena „minimální míra solidarity“. Peníze, jež by šly do společného rozpočtu „eurojádra“Unie, by přitom podle Macrona neměly sloužit jen jako pojistka proti případným „ekonomickým šokům“v členských zemích eurozóny, ale také k investicím.

Pokud by se Macronovy představy realizovaly, byl by rozpočet společných orgánů devatenácti členů eurozóny výrazně vyšší než rozpočet celé Evropské unie. Ten činí dnes pouze 1,28 procenta celkového HDP zemí EU. Přitom v zemích eurozóny se nyní vytváří přes sedmdesát procent hrubého domácího produktu celé osmadvacítky a po odchodu Británie to bude 80 procent.

Jak postavení Bruselu a společných orgánů EU, tak zbylých devět „neeurových“členských států včetně Česka by proto mohlo být takto ambiciózně pojatou eurozónou podstatně oslabeno.

Že si právě něco takového Emmanuel Macron pro budoucnost Unie představuje, řekl tento týden jasně na setkání s diplomatickým sborem Francie. „Měli bychom si představit Evropu několika formátů. Jedním z nich by byla skupina zemí, které by šly společně dále, aniž by je brzdily země jiné,“uvedl podle serveru EurActiv.com Macron. „Vždy jsme šli kupředu díky několika avantgardním státům, které pak ostatní následovaly,“dodal prezident.

Problém pro Německo i Česko

Angelu Merkelovou, kterou čeká zítra první velká televizní předvolební debata, možná Macronova slova překvapila více, než by bylo zdrávo. Při úterním setkání s francouzským prezidentem, pro mnohé překvapivě, totiž pouze připustila, že si dovede představit, že by eurozóna měla ministra financí.

A když se jí novináři zeptali, zda je pro ni schůdná představa i nějakého společného rozpočtu eurozóny, připustila i to. Ovšem s poznámkou, že by se mělo jednat „o malý rozpočet“, který by podle ní mohl posílit soulad hospodářských politik devatenácti zemí společné měny.

Přitom především v rámci Merkelové CDU/CSU je už toto kancléřčino stanovisko trochu výjimečné a naráží na značný odpor. Politici hlavní vládní strany, která podle všeho míří k jasnému vítězství v zářijových volbách, vidí za návrhy Macrona pokus vytáhnout z Německa miliardy eur na sanaci zadlužených jižních států EU včetně samotné Francie.

Problémem mohou být snahy Francie i pro „neeurové“země střední Evropy včetně Česka. Vláda Bohuslava Sobotky jim chce částečně čelit získáním statusu pozorovatele v eurozóně. Ani ten by však Praze nezajistil podíl na rozhodování uvnitř této Unii už nyní dominující skupiny zemí.