Babišovo první podání

Parlamentní sezona letos začne bitvou o Babiše. Očekávaný výsledek hlasování přivede poprvé výrazněji do hry státní zástupce. Pro ně kauza Čapí hnízdo nemůže dopadnout dobře.

Dnes se poprvé po létě schází Poslanecká sněmovna a zítra v ní odstartuje dlouho očekávaná bitva o Andreje Babiše. Tedy její první část, první kolo, první set. V bitvě jde o Babišovu imunitu, o jeho trestní bezúhonnost a snad i celou politickou budoucnost. Každý parlament je samozřejmě suverén, nevyzpytatelné zvíře, které občas reaguje nepředvídatelně. Přesto lze s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout, jak onen první set dopadne.

Sněmovna ve středu (tedy pokud se jednání neprotáhne) Babiše i jeho pravou ruku, Jaroslava Faltýnka, k trestnímu stíhání asi vydá. Mluví pro to řada důvodů. Policie sebevědomě tvrdí, jak má na oba muže nabito, od podání žádosti o zbavení imunity se neobjevil žádný zřetelný důkaz, že by za ní stál prvoplánový politický útok, navíc kauza Čapí hnízdo pochází z dávné minulosti, kdy Babiš s politikou ještě ani nezačal koketovat. A také jsou za dveřmi parlamentní volby, což politiky napříč spektrem nutí zaujmout průzračně nekompromisní postoj.

Lze očekávat, že proti vydání Babiše a Faltýnka policii bude jen pár jednotlivců, zejména asi lidí, kteří už znovu nekandidují. Tedy samozřejmě vyjma téměř jednohlasého klubu ANO 2011. Jeho rozhodnutí postavit se proti vydání vlastního předsedy bylo sice očekávatelné, přesto asi ne úplně lehké. Přece jen bránit svého šéfa před spravedlností není před volbami zrovna moc populární, dokonce ani u voličů ANO, jejichž práh citlivosti není kdovíjak vysoký. Navíc když si takový postoj protiřečí s morálním kodexem hnutí ANO či dlouhodobými názory Babiše samotného na poslaneckou imunitu.

Proč tedy necelá padesátka poslanců hnutí ANO nezaujme – třeba jen z marketingových důvodů – raději „morální“postoj a nepodpoří řádné vyšetření případu, když verdikt Sněmovny beztak nemůže zvrátit? Protože v tomto prvním setu bitvy o Andreje Babiše se už hraje o východisko do setu druhého. A vypadalo by dost divně, kdyby ve dvou úplně stejných situacích ANO hlasovalo zcela opačně.

Déja vu v jiné Sněmovně

Druhý set začne hned po volbách, až Babiš s Faltýnkem opět nabudou poslanecké imunity a policie přijde znovu do Sněmovny žádat o jejich vydání. To už bude Sněmovna s úplně jiným poměrem sil, dnes samozřejmě těžko odhadnutelným. Pokud by však ANO ve volbách urvalo až kolem devadesáti mandátů, není vůbec nereálné, že by policisté napodruhé odešli s nepořízenou. K zamítnutí žádosti by stačilo pár hlasů, zřejmě i jen nepřítomnost několika poslanců.

To není vůbec nereálné – nezapomínejme, že to už bude po volbách a paměť voliče není dlouhá. Proto už ve středu dobře sledujme (a pamatujme si), jak hlasovali zejména poslanci KSČM, Okamurova hnutí SPD, ale pro jistotu také KDU-ČSL, ODS nebo i ČSSD.

Nepředbíhejme tak daleko, protože celý zápas může být skrečován dávno předtím. Připomeňme si proceduru. Sněmovna tedy zřejmě ve středu Babiše i Faltýnka vydá. Policie pak rozhodne o zahájení trestního stíhání. A v této procesní fázi věc až do voleb zamrzne, dál – tedy k podání obžaloby státním zástupcem – se téměř jistě nepohne.

Ve fázi trestního stíhání se oba poslanci stávají obviněnými se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. Teoreticky jim může hrozit i uvalení vazby, ale prakticky by ji policie asi jen těžko odůvodnila. Naopak si poslanci zvolí své obhájce a mohou se začít tlaku policie účinněji bránit, konkrétně podávat stížnosti, v prvé řadě pravděpodobně proti zahájení trestního stíhání. Komu? Státnímu zastupitelství, které tak poprvé výrazněji vstoupí do hry – a stane se dokonce nejsledovanějším článkem v celé kauze.

Maléry pana návladního

Státní zástupci mají jednu jistotu - ať už o různých stížnostech týmu Babišových právníků, nebo později dokonce o vznesení obžaloby rozhodnou jakkoliv, nikdy nemohou rozhodnout dobře. Důvodem je jejich obtížné postavení v soukolí české spravedlnosti, v mocensko-politických hrách, v přímém napojení na moc výkonnou, reprezentovanou ministrem spravedlnosti, a také v sérii některých vlastních přešlapů z minulosti.

Státní zastupitelství (nebo minimálně některé jeho stupně) bylo dosud mocensky neformálně spojováno právě s Babišem. Což bylo zřejmé třeba v boji o policejní reorganizaci nebo i teď ve zdrženlivosti či přímé distanci návladních v Babišově kauze. Nezapomínejme, že žalobci jako stav tu už celé desetiletí usilují o schválení zákona, který by významně – a nebezpečně – posílil jejich roli. A je politickou realitou, že pravděpodobně žádná jiná garnitura než ta Babišova jim na takovou změnu nekývne.

A teď si představte to dilema a ty tlaky, jimž bude státní návladní vystaven. Schválí-li Babišovu stížnost, zastaví-li trestní stíhání nebo odmítne-li vznést obžalobu, nikdy se neubrání podezření z prodejnosti. Rozhodne-li opačně, bude vystaven útokům z druhé strany, může se znelíbit nové vrchnosti, nebo, pokud by policejní žádost byla na vodě, hrozí mu podobná blamáž jako v kauze Nagyová. Nezáviděníhodná role. Ale vůbec nejhorším výsledkem kauzy Čapí hnízdo by asi bylo vděčné pootevření dvířek do České prokurátorské republiky.

Nejhorší výsledek kauzy Čapí hnízdo? Vděčné pootevření dvířek do prokurátorské republiky.