Pamatuji si Nečesaného úsměv, trvá na svém kadeřnice
Lukáš Nečesaný, který se u hradeckého krajského soudu zodpovídá z pokusu vraždy kadeřnice v Hořicích na Jičínsku, se v přítomnosti novinářů doposud často usmíval. Právě tento úsměv ho může mrzet. Napadená kadeřnice, sedmapadesátiletá Ludmila B., včera soudu řekla, že ho právě podle úsměvu po čase stoprocentně poznala.
„Ano. Každý obličej má svůj úsměv,“řekla Ludmila B. přesvědčeně v soudní síni. Připustila, že dodnes má s pamětí problémy, přesto si je jistá, že ji napadl Nečesaný. „Skončila jsem s prací a začala uklízet, přestrojila se a uklidila. Byla jsem už ustrojená a chystala se odejít domů. Najedou jsem slyšela bouchnout dveře, v čekárně stál o futra opřený mladík kolem dvaceti
Lukáš Nečesaný u soudu přísahal, že ženě neublížil. Napadená mu do očí zopakovala, že ho poznala. Jeho rodina na ni prý vytváří nátlak
let. Zeptala jsem se, co chce. Bylo kolem páté. Řekl: Ostříhat. Usmíval se mi do očí. Něco měl za zády. Stála jsem od něho asi metr. Vytáhl poleno a začal mě mlátit do hlavy a pak už nic nevím. Byla to bříza. Mohlo to být kolem páté hodiny. To je čistá pravda,“řekla u soudu žena, která prý po útoku trpí poruchami paměti.
Právě na ně se odkazovala, když jí soudce přečetl její dřívější výpovědi, v nichž si nebyla pachatelem jistá. Rozpory ve výpovědích vysvětlila zmateností po události a zdravotními problémy po útoku.
Ztrátou paměti trpěla i po činu. Soudní znalec sice dospěl k závěru, že žena má stále poruchy paměti, a proto si nemůže útok přesně vybavovat, a že k oživení vzpomínek na kritickou událost mohly přispět informace v médiích, ale také nevyloučil možnost, že se jí paměť vrátila.
Nejvyšší soud právě tento posudek zařadil mezi důvody, proč má hradecký soud znovu případ otevřít. Prý u ženy mohlo nastat zkreslení a výpověď tedy nemůže být věrohodná. „Pokud nejde amnézii vyloučit, musíme ji připustit,“stojí v odůvodnění jeho rozhodnutí.
Její výpovědi se například liší i v čase napadení, v tom, co měl údajný pachatel na sobě, nebo v odhadu věku útočníka. „Pro mě není důležitý věk či vzhled, ale obličej a vlasy, které si lidé dávají ostříhat. Jsem si jistá, že to byl on,“uvedla žena.
Nátlak příbuzných
Státní zástupkyně Lenka Faltusová argumentuje i údajným nátlakem ze strany rodiny obžalovaného. „Rozhodli jsme se vás žádat o omluvu, protože na základě vaší výpovědi náš vnuk byl odsouzen,“citovala z dopisu Marie Nečesané, babičky Lukáše, adresovaného Ludmile B.
„Pokud přiznáte, že jste se mohla mýlit a omluvíte se, na váš podíl na nespravedlivém odsouzení našeho vnuka budeme moci zapomenout,“stojí v dopisu. Vyplynulo z něj i to, že údajně podlehla nátlaku policie. Příbuzní jí prý vyhrožovali občanskoprávním sporem či požadavkem na náhradou škody, pokud výpověď neodvolá.
Lukáš Nečesaný na své nevině trvá. „Přísahám vám na svou roční dcerku, že jsem to neudělal. Z celého srdce bych si přál, kdybyste si vzpomněla, že pachatelem nejsem já,“řekl Ludmile B. Nečesaný. „Věřím svým vlastním očím. Trvám na tom, co jsem uvedla,“odpověděla žena.
„Rozpory jsou tak velké, že se je nepodařilo odstranit. Na stejné otázky v minulém líčení a dnes odpovídala odlišně. Nevím, co je motivací poškozené k tomu, aby stále označovala pana Nečesaného,“uvedl Nečesaného obhájce Petr Dítě.
Kauza se vleče od roku 2013. Soudy Nečesaného pětkrát odsoudily a třikrát případ vrátily na začátek.